2022
Tension between the “internal” [uchi] and the “external” [soto] as the forming principle of the Japanese language
MATELA, JiříZákladní údaje
Originální název
Tension between the “internal” [uchi] and the “external” [soto] as the forming principle of the Japanese language
Název česky
Pnutí mezi "vnitřním" a "vnějším" jako tvůrčí princip japonského jazyka
Název anglicky
Tension between the “internal” (uchi) and the “external” (soto) as the forming principle of the Japanese language
Autoři
Vydání
Jazyková pestrost současné Evropy, 2022
Další údaje
Jazyk
japonština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
japonština; uči a soto; písmo; lexikum; gramatika; jazyková politika
Klíčová slova anglicky
Japanese; uchi and soto; writing; lexicon; grammar; language policy
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 26. 9. 2022 14:25, Mgr. Jiří Matela, M.A., Ph.D.
V originále
In the present talk I will borrow the conceptual dichotomy of uchi and soto (“internal” and “external”), commonly used in anthropological approaches to Japanese culture and society, and I will present the tension between the internal and external pressures as in fact one of the main forming mechanisms leading to the form of the present-day Japanese. I will argue that the effects go far beyond the structural changes within the lexicon or grammar (i.e., the abstract system), as they are to be seen in the area of textual genres as well. Finally, the tension between uchi and soto aspects of language contact includes the language policies and social discourse regarding the position of the Japanese language in the context of its use.
Česky
V tomto svém příspěvku využiji opozici pojmů uči a soto („vnitřní“ a „vnější“), běžně užívanou v antropologických přístupech k japonské kultuře a společnosti. V aplikaci na japonský jazyk představím pnutí právě mezi vnitřními a vnějšími faktory jako jeden ze základních tvůrčích principů, jež vedly k současné podobě japonštiny. Pokusím se představit a obhájit tvrzení, že vlivy tohoto pnutí dalece přesahují strukturní vývoj lexika či gramatiky (tj. abstraktního jazykového systému) a zasahují též do oblasti textových žánrů. Kromě toho poukážu na skutečnost, že rysy vztahů mezi uči a soto v jazykovém kontaktu zahrnují také jazykovou politiku a společenský diskurs týkající se pozice japonštiny v jejím přirozeném prostředí.