Když se z Hyperkinetických poruch stalo ADHD: Implikace pro diagnostiku, výzkum a klinickou praxi

SKLEPNÍKOVÁ, Jana a Alena SLEZÁČKOVÁ. Když se z Hyperkinetických poruch stalo ADHD: Implikace pro diagnostiku, výzkum a klinickou praxi. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Když se z Hyperkinetických poruch stalo ADHD: Implikace pro diagnostiku, výzkum a klinickou praxi
• Název česky: Když se z Hyperkinetických poruch stalo ADHD: Implikace pro diagnostiku, výzkum a klinickou praxi
• Název anglicky: When Hyperkinetic Disorders turned into ADHD: The implications for diagnostics, research, and clinical practice
• Autoři: SKLEPNÍKOVÁ, Jana a Alena SLEZÁČKOVÁ.
• Vydání: 2022.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Klíčová slova česky: ADHD, MKN-10, DSM-5
• Klíčová slova anglicky: ADHD, ICD-10, DSM-5
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) podobně jako další duševní poruchy, značně ovlivňuje jak okolí jedince vnímá jeho osobnost. Hyperaktivně-impulsivní symptomy mohou být vnímány jako projevy extraverze, projevy symptomů nepozornosti jako nedostatek motivace či vůle. Tato diagnóza též bývá zaměňována s některými poruchami osobnosti. Počátkem roku 2022 vstoupila v platnost diagnostická kritéria Mezinárodní klasifikace nemocí ve své 11. edici (MKN-11). Dosavadní kategorie hyperkinetických poruch tímto zanikla a byla nahrazena poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), dosud používanou v diagnostickém a statistického manuálu duševních poruch (DSM). Oba koncepty jsou nyní v zásadě identické. Účel tohoto přehledového příspěvku je 1) demonstrovat, co mají oba koncepty společného a v čem se liší; 2) zdůraznit další symptomy o kterých se uvažuje, že by měly být součástí kategorie ADHD; 3) popsat některé nové výzvy, kterým tento koncept může dále čelit a 4) usnadnit osvojení si konceptu ADHD odborníkům a expertům na hyperkinetické poruchy. Koncept hyperkinetických poruch měl omezené možnosti využití při diagnostice adolescentů a dospělých pacientů a významné bias při diagnostice žen. Nový koncept ADHD mnoho z těchto problematických oblastí vyřešil, avšak skutečná psycho-bio-sociální perspektiva mu nadále chybí. Sjednocení obou konceptů v rámci DSM-5 a MKN-11 zjednoduší mezioborovou komunikaci na globální úrovni a poskytne tak nové zdroje informací i potencionální spolupráce.

Anotace česky

ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) podobně jako další duševní poruchy, značně ovlivňuje jak okolí jedince vnímá jeho osobnost. Hyperaktivně-impulsivní symptomy mohou být vnímány jako projevy extraverze, projevy symptomů nepozornosti jako nedostatek motivace či vůle. Tato diagnóza též bývá zaměňována s některými poruchami osobnosti. Počátkem roku 2022 vstoupila v platnost diagnostická kritéria Mezinárodní klasifikace nemocí ve své 11. edici (MKN-11). Dosavadní kategorie hyperkinetických poruch tímto zanikla a byla nahrazena poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), dosud používanou v diagnostickém a statistického manuálu duševních poruch (DSM). Oba koncepty jsou nyní v zásadě identické. Účel tohoto přehledového příspěvku je 1) demonstrovat, co mají oba koncepty společného a v čem se liší; 2) zdůraznit další symptomy o kterých se uvažuje, že by měly být součástí kategorie ADHD; 3) popsat některé nové výzvy, kterým tento koncept může dále čelit a 4) usnadnit osvojení si konceptu ADHD odborníkům a expertům na hyperkinetické poruchy. Koncept hyperkinetických poruch měl omezené možnosti využití při diagnostice adolescentů a dospělých pacientů a významné bias při diagnostice žen. Nový koncept ADHD mnoho z těchto problematických oblastí vyřešil, avšak skutečná psycho-bio-sociální perspektiva mu nadále chybí. Sjednocení obou konceptů v rámci DSM-5 a MKN-11 zjednoduší mezioborovou komunikaci na globální úrovni a poskytne tak nové zdroje informací i potencionální spolupráce.

Anotace anglicky

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), like other mental disorders, greatly affects how others perceive their personality. Hyperactive-impulsive symptoms can be perceived as manifestations of extraversion, symptoms of inattention as a lack of motivation or will. ADHD can be misdiagnosed as a personality disorder. At the beginning of 2022, the 11th edition (ICD-11) of the International Classification of Diseases was published. The prior category of Hyperkinetic Disorders has thus disappeared and has been replaced by Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD), used in the Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM). Both concepts are now virtually identical. The purpose of this review paper is to 1) showcase the similarities and differences of both concepts; 2) highlight other symptoms that are considered to be a potential part of the ADHD category; 3) describe some of the new challenges this concept may face and 4) facilitate the adoption of the concept of ADHD by experts on Hyperkinetic Disorders. The concept of hyperkinetic disorders had limited useability in diagnosing adolescent and adult patients and a significant bias when diagnosing women. The new concept of ADHD has solved many of these problematic areas, but it still lacks a true psycho-bio-social perspective. The unification of DSM-5 and ICD-11 concepts simplifies interdisciplinary communication at the global level and will provide new sources of information and potential cooperation.