Sousedé. Migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004

MAURER, Joanna Monika. Sousedé. Migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2022, 187 s. Etnologické studie 27. ISBN 978-80-280-0116-2.

Základní údaje

Originální název

Sousedé. Migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004

Název anglicky

Neighbors. Migration of Poles to the Czech Republic and Czechs to Poland after 2004

Autoři

MAURER, Joanna Monika

Vydání

1. vyd. Brno, 187 s. Etnologické studie 27, 2022

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Typ výsledku

Odborná kniha

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

ISBN

978-80-280-0116-2

Klíčová slova česky

migrace; Poláci; Češi; transnacionální praktiky

Klíčová slova anglicky

migration; Poles; Czechs; transnational practices

Štítky

Munipress

---

Anotace

V originále

Česká republika a Polsko. Sousední země, geograficky, kulturně a jazykově blízké, částečně sdílející svůj historický osud. V současné době nepředstavují z hlediska migrace vzájemně nejdůležitější cílové destinace. A přesto se po roce 2004, kdy obě země vstoupily do Evropské unie, staly dočasným nebo trvalým druhým domovem pro několik stovek mladých lidí, tzv. bílých límečků, vykonávajících duševní zaměstnání, nejčastěji v mezinárodních korporacích, ale také působících např. na univerzitách nebo jako překladatelé. Migranti vykonávají transnacionální praktiky, plní své potřeby a sehrávají sociální role v zemi původu i v cílové zemi. Umožňuje to blízkost zemí a možnosti, které nabízejí moderní technologie, především sociální sítě a komunikační aplikace. Mobilní aktéři jsou pro obě společnosti, tu, ze které odcházejí, i tu, do níž přicházejí, reprezentanty cizosti a vektory transkulturace, jelikož také osudy „kulturně blízkých“ migrantů, dobrovolně se stěhujících, bývají komplikované a začleňování se do většinové společnosti je pro ně mnohdy složitější, než tito migranti sami původně předpokládali.

Anglicky

Czech Republic and Poland. Neighboring countries, geographically, culturally and linguistically close, partially sharing their historical destiny. Currently they do not represent the mutually most important destinations from the point of view of migration. And yet, after 2004, when both countries joined the European Union, they became a temporary or permanent second home for several hundred young people, so-called white-collar workers, performing mental jobs, most often in international corporations, but also working, for example, at universities or as translators. Migrants perform transnational practices, fulfill their needs and play social roles in the country of origin as well as in the destination country. This is made possible by the proximity of the countries and the possibilities offered by modern technologies, especially social networks and communication applications. Mobile actors are representatives of alienation and vectors of transculturation for both societies, the one from which they leave and the one to which they come, as also the destinies "culturally close" migrants, moving voluntarily, tend to be complicated, and integration into mainstream society is often more difficult for them than these migrants themselves originally assumed.