Fyzioterapie a pohybová aktivita u epilepsie – přehled

VAJČNER, Adam. Fyzioterapie a pohybová aktivita u epilepsie – přehled. In X.DNY FYZIOTERAPIE A LÁZEŇSTVÍ. 2019.

Základní údaje

• Originální název: Fyzioterapie a pohybová aktivita u epilepsie – přehled
• Název česky: Fyzioterapie a pohybová aktivita u epilepsie – přehled
• Název anglicky: Physiotherapy and physical activity in epilepsy - overview
• Autoři: VAJČNER, Adam (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: X.DNY FYZIOTERAPIE A LÁZEŇSTVÍ, 2019.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30230 Other clinical medicine subjects
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/19:00127043
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: rehabilitace; epileptici; fyzický trénink; doporučené postupy
• Klíčová slova anglicky: Rehabilitation; epileptics; Physical training; guidelines

Anotace

Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění a téměř vždy pacienta stigmatizuje. V České republice je více jak 70 000 pacientů s aktivní epilepsií. Standardně léčená epilepsie má vcelku pozitivní prognózu, u většiny pacientů dojde po čase k úplnému vymizení záchvatů a mnohdy i k vymizení specifických EEG projevů. 20 – 30 % pacientůs epilepsií je farmakorezistentních, tedy takových, kdy se i při správné léčbě nepodaří dosáhnout bezzáchvatového stavu. V léčbě epilepsie se nejčastěji používají farmakologické a nefarmakologické metody a postupy (komplementární a alternativní medicína), případně invazivní neurochirurgické metody. Dle recentní literatury může pohybová aktivita příznivě ovlivňovat kontrolu záchvatů, celkově zlepšit zdravotní stav a má neodmyslitelné psychosociální benefity. Avšak i přes vysoký výskyt pacientů a s epilepsií a relativně značnou evidenci výzkumů, není fyzioterapie či pohybová aktivita častou součástí nefarmakologického komplementárního přístupu léčby. Tato praxe může být dána strachem z vyvolání epileptického záchvatu, dále stigmatem těchto pacientů nebo nedostatečnou informovaností. Typicky je fyzioterapie volena jako léčba k udržení mobility během hospitalizace a ovlivnění sekundárních změn na měkkých tkáních po proběhlém záchvatu. Tuto zkušenost potvrzují taktéž kazuistiky pacientů z dvou „pionýrských“ témat bakalářských prací zpracovaných na toto téma na Katedře fyzioterapie a rehabilitace LF MUNI, které budou částečně uvedeny. S růstem výzkumů na bázi evidence-based medicine popisující pozitivní vztah fyzické aktivity a epilepsie je odůvodněné zařadit pohybové programy do komplementární nefarmakologické léčby. Některé animální i humánní studie naznačují nebo přímo ukazují pozitivní efekt pohybová terapie. Mezi ně patří minimalizace komorbidit spojených s epilepsií, antiepileptogenní a neuroprotektivní efekt cvičení. Příspěvek si klade za cíl přehledově ukázat racionální možnosti fyzioterapie, pohybové terapie a případně jiných rehabilitačních postupů u pacientů s epilepsií dle evidence-based medicine. Jedná se o téma, které u nás není příliš popisováno.

Anotace anglicky

Epilepsy is one of the most common neurological diseases which almost always stigmatizes the patient. There are more than 70,000 patients with active epilepsy in the Czech Republic. Epilepsy with standard treatment has a fairly positive prognosis, in most patients the seizures disappear over time and often the disappearance of specific EEG manifestations. 20-30% of patients with epilepsy are drug-resistant, patients who cannot achieve a seizure-free state even with proper treatment. In the treatment of epilepsy, pharmacological and non-pharmacological methods and procedures (complementary and alternative medicine) or invasive neurosurgical methods are most often used. According to recent literature, physical activity can positively influence seizure control, improve overall health and has inherent psychosocial benefits. However, despite the high incidence of patients with epilepsy and relatively significant evidence of research, physiotherapy or physical activity is not a frequent part of a non-pharmacological complementary treatment approach. This practice may be due to the fear of inducing an epileptic attack, the stigma of these patients or a lack of information. Typically, physical therapy is the treatment of choice to maintain mobility during hospitalization and to affect secondary soft tissue changes after a seizure. This experience is also confirmed by case reports of patients from two "pioneer" topics of bachelor's theses prepared on this topic at the Department of Physiotherapy and Rehabilitation of the Faculty of Medicine MUNI, which will be partially presented. With the growth of evidence-based medicine research describing a positive relationship between physical activity and epilepsy, it is justified to include movement programs in complementary non-pharmacological treatment. Some animal and human studies indicate or directly show a positive effect of exercise therapy. These include the minimization of comorbidities associated with epilepsy, the anti-epileptogenic and neuroprotective effect of exercise. The article aims to show an overview of the rational possibilities of physiotherapy, movement therapy and possibly other rehabilitation procedures for patients with epilepsy according to evidence-based medicine. This is a topic that is not described much here.