Zhodnocení efektu skupinové fyzioterapie u pacientů po prodělaném onemocněné COVID-19

VAJČNER, Adam, Klára ČERNÁ, Jitka JAROŇOVÁ, Zuzana KOYŠOVÁ, Libor DOBŠÁK a Michaela SOSÍKOVÁ. Zhodnocení efektu skupinové fyzioterapie u pacientů po prodělaném onemocněné COVID-19. In XII. Dny fyzioterapie a lázeňství. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Zhodnocení efektu skupinové fyzioterapie u pacientů po prodělaném onemocněné COVID-19
• Název česky: Zhodnocení efektu skupinové fyzioterapie u pacientů po prodělaném onemocněné COVID-19
• Název anglicky: Effect of group physiotherapy for outpatients after COVID-19
• Autoři: VAJČNER, Adam, Klára ČERNÁ, Jitka JAROŇOVÁ, Zuzana KOYŠOVÁ, Libor DOBŠÁK a Michaela SOSÍKOVÁ.
• Vydání: XII. Dny fyzioterapie a lázeňství, 2022.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30230 Other clinical medicine subjects
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: SF-36; MAFS; spirometrie; ambulantní rehabilitace
• Klíčová slova anglicky: SF-36; MAFS; spirometry; rehabilitation of outpatients

Anotace

Úvod a cíl Cílem práce je zhodnocení efektu ambulantní skupinové fyzioterapie u pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19 s persistujícími symptomy – respirační obtíže, únava, zhoršená adaptace na zátěž, dekondice. Specifický rehabilitační program probíhá na ambulanci rehabilitace Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Soubor pacientů Celkově bylo zhodnoceno 36 pacientů (19 žen, 17 mužů, průměrný věk 57,3 (± 12,5) po prodělaném onemocnění COVID-19 s přetrvávajícími symptomy, kteří absolvovali program v období 4/2021 – 1/2022. Následně byl soubor upraven dle vstupních a výstupních kritérií pro jednotlivé hodnotící parametry. Zahrnuje pacienty po onemocnění symptomatickém, asymptomatickém, hospitalizované i nehospitalizované. Metodika Program vychází z doporučených postupů pro plicní rehabilitaci u onemocnění COVID-19 a z recentní literatury. Skládá se z 8 terapií probíhajících dvakrát týdně. Terapie je skupinová a ambulantní. Skládá se z 5 na sebe navazujících částí – edukace a zahřátí, protažení, respirační a posturální cvičení, kondiční „Nordic Walking“, závěrečná relaxace. Pacienti procházejí vstupním a výstupním lékařským vyšetřením indikující skupinovou terapii. K zhodnocení efektivity fyzioterapie jsou analyzovány hodnoty klasické spirometrie, standardizované dotazníky pro únavu MAFS (Multidimensional Assessment of Fatigue Scale) a pro subjektivní vnímání zdravotního stavu u plicních onemocnění CAT (COPD Assessment Test). Během terapie jsou pravidelně sledovány hodnoty prstové pulzní oxymetrie, tepové frekvence, subjektivní Borgovy škály dušnosti a subjektivního vnímání únavy. Výsledky byly zpracovány v rámci diplomových prací magisterského programu fyzioterapie na Katedře fyzioterapie a rehabilitace Lékařské fakulty MUNI. Výsledky Byl prokázán efekt na zmírnění subjektivně vnímaných dechových obtíží dle dotazníkového šetření CAT (p < 0,001). Výraznější zlepšení bylo pozorováno u skupiny nehospitalizovaných (p < 0,001) oproti hospitalizovaným pacientům během onemocnění COVID-19. Statisticky bylo prokázáno snížení únavy v parametru „Global Fatigue Index“ a jednotlivých dílčích parametrů dle dotazníku MAFS (p < 0,05). Výsledky spirometrie ukázaly na nutnost využití jiného objektivního nástroje monitorace plicních funkcí, jelikož u většiny pacientů byly prokázány fyziologické hodnoty již při vstupním vyšetření. Statisticky významné zlepšení (p < 0,05) po absolvovaní programu bylo prokázána v parametru VC. Zhodnocení výstupních parametru FEV1 ukázalo signifikantní zlepšení hodnot u pacientů s těžším průběhem – hospitalizovaných během COVID-19. Závěr Skupinová fyzioterapie po dobu jednoho měsíce v délce 60 minut dvakrát týdně se v závislosti na našich datech zdá být vhodným a efektním nástrojem k rehabilitaci pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19, což bylo statisticky dokázáno.

Anotace anglicky

Introduction and aim The aim of the work is to evaluate the effect of outpatient group physiotherapy in patients who have experienced the disease of COVID-19 with persistent symptoms - respiratory difficulties, fatigue, impaired adaptation to exercise, deconditioning. The specific rehabilitation program takes place at the rehabilitation clinic of the Clinic of Physical Education and Rehabilitation of the Faculty Hospital at St. Anna in Brno. Study group A total of 36 patients (19 women, 17 men, average age 57.3 (± 12.5)) with persistent symptoms of COVID-19 who completed the program in the period 4/2021 – 1/2022 were evaluated. Subsequently, the file was modified according to entry and exit criteria for individual evaluation parameters.It includes patients with symptomatic, asymptomatic, hospitalized and non-hospitalized patients. Methods The program is based on recommended procedures for pulmonary rehabilitation in the case of COVID-19 and on recent literature. It consists of 8 therapies taking place twice a week. Therapy is group and outpatient. It consists of 5 consecutive parts - education and warm-up, stretching, respiratory and postural exercises, conditioning "Nordic Walking", final relaxation. Patients undergo an entrance and exit medical examination indicating group therapy. To evaluate the effectiveness of physiotherapy, classic spirometry values, standardized questionnaires for fatigue MAFS (Multidimensional Assessment of Fatigue Scale) and for subjective perception of health status in lung diseases CAT (COPD Assessment Test) are analyzed. During the therapy, the values of finger pulse oximetry, heart rate, subjective Borg shortness scale and subjective perception of fatigue are monitored regularly. The results were processed as part of the diploma theses of the master's program of physiotherapy at the Department of Physiotherapy and Rehabilitation of the MUNI Faculty of Medicine. Results An effect on the reduction of subjectively perceived breathing difficulties according to the CAT questionnaire was demonstrated (p < 0.001). A more significant improvement was observed in the non-hospitalized group (p < 0.001) compared to the hospitalized patients during the COVID-19 disease. A reduction in fatigue was statistically proven in the "Global Fatigue Index" parameter and individual sub-parameters according to the MAFS questionnaire (p < 0.05). The results of spirometry indicated the necessity of using another objective tool for monitoring lung functions, as physiological values were already demonstrated in most patients during the initial examination. A statistically significant improvement (p < 0.05) after completing the program was demonstrated in the VC parameter. Evaluation of the FEV1 outcome parameters showed a significant improvement in values in patients with a more severe course - hospitalized during COVID-19. Conclusion Based on our data, group physiotherapy for a period of 60 minutes twice a week for one month seems to be a suitable and effective tool for the rehabilitation of patients after the illness of COVID-19, which has been statistically proven.