Vliv technologických nástrojů na ústavnost krizových opatření omezujících svobodu pohybu

MÍŠEK, Jakub, Anna BLECHOVÁ, Michael BÁTRLA, Tereza NOVOTNÁ, Ladislav VYHNÁNEK a Jakub HARAŠTA. Vliv technologických nástrojů na ústavnost krizových opatření omezujících svobodu pohybu. Brno: Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky, 2022, 78 s. 1. vydání.

Základní údaje

• Originální název: Vliv technologických nástrojů na ústavnost krizových opatření omezujících svobodu pohybu
• Název anglicky: Impact Of Technological Tools On Constitutionality of Emergency Measures Restricting Freedom of Movement
• Autoři: MÍŠEK, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí), Anna BLECHOVÁ (203 Česká republika, domácí), Michael BÁTRLA (203 Česká republika, domácí), Tereza NOVOTNÁ (203 Česká republika, domácí), Ladislav VYHNÁNEK (203 Česká republika, domácí) a Jakub HARAŠTA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Brno, 78 s. 1. vydání, 2022.
• Nakladatel: Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Výzkumná zpráva
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/22:00129781
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: omezující opatření; komparace; G20; případové studie; technologické nástroje; ústavnost a proportionalita
• Klíčová slova anglicky: restrictive measures; comparative study; G20; case studies; technological instruments; constitutionality and proportionality

Anotace

Prvním cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy ve využívání technologických nástrojů v návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v rámci stálých členů G20 v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Vědomi si limitů tohoto přístupu jsme následně provedli také dodatečnou rešerši bez geografického omezení pro období od 1. července 2021 do 31. srpna 2022. Využívané technologické nástroje byly následně rozděleny do skupin na základě účelů, ke kterým byly využity. Druhým cílem této výzkumné zprávy bylo vytvoření vodítek, která pro jednotlivé skupiny technologických nástrojů usnadní vyhodnocení proporcionality jejich nasazení. Test proporcionality je sice možné provést až v konkrétním kontextu nasazení příslušné technologie za určitým účelem. Námi zpracovaná vodítka však umožní strukturovat hodnocení proporcionality s přihlédnutím k fázi krize a identifikují lidskoprávně relevantní parametry v rámci jednotlivých skupin technologických řešení. Hlavním poznatkem z přehledové analýzy je možnost rozdělit technologické nástroje na pět základních typů (dva z nich s různými variantami) sledujících konkrétní cíle v podobě: 1. Trasování kontaktů s variantami využívajícími (i) protokol Bluetooth, (ii) zaznamenávání pohybu pomocí GNSS, (iii) zaznamenávání pohybu s využitím provozních a lokalizačních údajů, a (iv) jiný sběr a následné předávání informací orgánům veřejné správy; 2. Statusové certifikáty; 3. Bezkontaktní služby; 4. Informování a edukace veřejnosti; 5. Dohled a vynucování omezujících opatření s variantami využívajícími (i) neanonymizované provozní a lokalizační údaje, (ii) anonymizované provozní a lokalizační údaje, (iii) mobilní aplikace, (iv) jiné prostředky dohledu (např. náramky), (v) bezpilotní prostředky, a (vi) kamerové systémy. V rámci těchto typů jsme pak identifikovali technologie, které nejsou za žádných okolností vhodné k nasazení z důvodu jejich zásahu do jádra práva na ochranu soukromí a osobních údajů (např. trasování s využitím provozních a lokalizačních údajů, využívání automatického rozpoznávání obličejů kamerami umístěnými na bezpilotních prostředcích).

Anotace anglicky

The first objective of this research report was to map trends in the use of technology tools to address the SARS-CoV-2 crisis within the G20 permanent members from 1 January 2020 to 30 June 2021. Aware of the limitations of this approach, we then also conducted an additional search without geographical restrictions for the period 1 July 2021 to 31 August 2022. The technology tools used were grouped based on the purposes for which they were used. The second objective of this research report was to develop guidelines for each group of technology tools to facilitate the assessment of the proportionality of their deployment. The proportionality test can only be carried out in the specific context of deploying a given technology for a particular purpose. However, our guidelines will enable the proportionality assessment to be structured considering the crisis phase. The central insight from the overview analysis is the possibility of dividing the technological tools into five basic types (two of them with different variations) pursuing specific objectives in the form of: 1. Contact tracing with variations using (i) Bluetooth protocol, (ii) motion recording using GNSS, (iii) motion recording using traffic and location data, and (iv) other collection and subsequent transmission of information to public authorities; 2. Status certificates; 3. Contactless services; 4. Public information and education; 5. Surveillance and enforcement of restrictive measures, with variations using (i) non-anonymised traffic and location data, (ii) anonymised traffic and location data, (iii) mobile applications, (iv) other means of surveillance (e.g. wristbands), (v) unmanned aerial vehicles, and (vi) camera systems. Within these types, we identified technologies unsuitable for deployment due to their interference with core privacy and data protection rights (e.g., tracking using traffic and location data and use of automatic facial recognition by cameras mounted on unmanned vehicles).

Návaznosti

• VI04000096, projekt VaV: Název: Omezení svobody pohybu: technologické možnosti a ústavněprávní limity

Investor: Ministerstvo vnitra ČR, Omezení svobody pohybu: technologické možnosti a ústavněprávní limity