Kauza moravských Chorvatů

VÁLKA, Miroslav. Kauza moravských Chorvatů. In KONFERENCE INTERETNICKÉ VZTAHY VE STŘEDNÍ EVROPĚ: SOUŽITÍ – KONFLIKTY – MIGRACE. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Kauza moravských Chorvatů
• Název anglicky: The Case of Moravian Croats
• Autoři: VÁLKA, Miroslav.
• Vydání: KONFERENCE INTERETNICKÉ VZTAHY VE STŘEDNÍ EVROPĚ: SOUŽITÍ – KONFLIKTY – MIGRACE, 2022.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Morava; menšina; moravští Chorvaté; migrace
• Klíčová slova anglicky: Moravia; minority; moravian Croats; migration

Anotace

Historické území Moravy je z hlediska etnického i kulturního diferencované území, kde hlavní roli hrála koexistence českého obyvatelstva a početné německy mluvící menšiny. Specifickou minoritu vytvářeli na jižní Moravě Chorvaté (Charváti), kteří představují severní výspu chorvatské kolonizace pokrývající oblast rakouského Burgenlandu a západního Slovenska. V české, ale i německé a chorvatské publicistice byla jihomoravským Chorvatům věnována patřičná pozornost z hlediska jejich historie a lidové kultury, ale od konce 19. století se stali předmětem česko-německého soupeření. Se vznikem Československa (1918) mizí germanizační tlaky, ale vznik českých škol zde neproběhl bez konfliktů. Po rozpadu Československa se Chorvaté dostávají do velkoněmecké říše. Je otázkou, kolik příslušníků chorvatské minority podlehlo nacistické ideologii, z čehož byli po válce obviňováni. Proběhlo několik fází prověřování národní spolehlivosti Chorvatů, ale ke konečnému řešení „chorvatského“ problému došlo až po únoru 1948. Chorvatské obyvatelstvo bylo označeno za státně nespolehlivé a z důvodu bezpečnosti státní hranice bylo rozhodnuto o jeho přesídlení (ale bez konfiskace majetku) do vnitrozemí a do severních pohraničních oblastí. Rozsídlení Chorvatů po celé Moravě a do Slezska bylo motivováno snahou o jejich rychlou asimilaci. Politické změny, které nastaly po listopadu 1989, umožnily aktivity vedoucí k revitalizaci etnického povědomí chorvatské národnosti. Nakolik budou tyto snahy úspěšné, záleží na příslušnících, kteří se k chorvatské identitě stále hlásí.

Anotace anglicky

The historical territory of Moravia is an ethnically and culturally differentiated region where the coexistence of Czech population and large German-speaking minority played a significant role. The Croats formed a specific minority in South Moravia; they represent the northernmost outpost of Croatian colonisation that covered the area beginning with Austrian Burgenland to western Slovakia. Czech, German and Croatian literature paid due attention to the South-Moravian Croats in terms of their history and folk culture, however, from the late 19th century, they became a subject of Czech-German rivalry. With the formation of Czechoslovakia (1918), the pressures on Germanization disappeared, but the foundation of Czech schools was not free of conflicts in this region. After the disintegration of Czechoslovakia, the Croats became part of the Greater German Reich. It is questionable how many members of the Croatian minority succumbed to Nazi ideology, of which they were accused after the war. The national reliability of Croats was checked out in several stages, but the final solution to the “Croatian” problem came after February 1948. The Croatian residents were labelled “nationally unreliable” and, for the reason of state border security, it was decided to resettle them (without confiscating their property) to the inland and the northern borderlands. The dispersion of the Croatian community over the whole of Moravia and Silesia was motivated by the effort to assimilate them as soon as possible. The political changes after November 1989 cleared the way for activities that led to the revitalization of the Croatian nationality´s ethnic awareness. How successful these efforts will be depends on the members who declare their Croatian identity.

Návaznosti

• MUNI/A/1432/2021, interní kód MU: Název: Interetnické vztahy ve střední Evropě: soužití – konflikty – migrace (Akronym: Interetnické vztahy)

Investor: Masarykova univerzita, Interetnické vztahy ve střední Evropě: soužití – konflikty – migrace