Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{2229417, author = {Slezáčková, Alena and Malatincová, Tatiana and Rusinová, Kateřina and Kopecký, Ondřej and Kuře, Josef}, article_location = {Praha}, article_number = {3-4}, doi = {http://dx.doi.org/10.36290/aim.2022.028}, keywords = {Advance care planning; clinical decision making; communication; end of life; patient preference}, language = {cze}, issn = {1214-2158}, journal = {Anesteziologie a intenzivní medicína}, title = {Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním}, url = {https://www.aimjournal.cz/artkey/aim-202203-0004_evaluation-of-the-utility-of-the-advance-care-planning-and-decision-8209-making-supportive-tool.php}, volume = {33}, year = {2022} }
TY - JOUR ID - 2229417 AU - Slezáčková, Alena - Malatincová, Tatiana - Rusinová, Kateřina - Kopecký, Ondřej - Kuře, Josef PY - 2022 TI - Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním JF - Anesteziologie a intenzivní medicína VL - 33 IS - 3-4 SP - 141-147 EP - 141-147 PB - NAKLADATELSKE STREDISKO C L S J E PURKYNE SN - 12142158 KW - Advance care planning KW - clinical decision making KW - communication KW - end of life KW - patient preference UR - https://www.aimjournal.cz/artkey/aim-202203-0004_evaluation-of-the-utility-of-the-advance-care-planning-and-decision-8209-making-supportive-tool.php N2 - Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný. Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie. Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic. Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili nástroj ARS a vyplnili evaluační dotazník hodnotící kritéria tohoto nástroje. Data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy, analýzy hlavních komponent, korelační analýzy a t‑testů. Výsledky: Pro naprostou většinu lékařů i expertů byl ARS časově nenáročný a srozumitelný, v souhrnných kritériích snížení kognitivní zátěže a usnadnění komunikace však experti hodnotili nástroj významně pozitivněji než lékaři testující nástroj v praxi (Cohenovo d = 1,70 a 1,14, p < 0,01). Lékaři s kratší délkou klinické praxe hodnotili ARS jako více nápomocný pro redukci kognitivní zátěže, tento vztah však nebyl významný (Spearmanovo ρ = -0,37, p = 0,13). Celkově vyšší hodnocení nástroje ARS v tomto ohledu převažovalo mezi lékaři z oddělení, na kterých ještě nemají zavedené postupy rozhodování o péči v závěru života (d = 1,86, p < 0,001). Závěr: Nástroj ARS byl hodnocen experty i lékaři se zkušeností v klinické praxi jako srozumitelný, časově nenáročný a v řadě ohledů užitečný. Jeho využívání může zkvalitnit proces plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním. ER -
SLEZÁČKOVÁ, Alena, Tatiana MALATINCOVÁ, Kateřina RUSINOVÁ, Ondřej KOPECKÝ a Josef KUŘE. Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním. \textit{Anesteziologie a intenzivní medicína}. Praha: NAKLADATELSKE STREDISKO C L S J E PURKYNE, 2022, roč.~33, 3-4, s.~141-147. ISSN~1214-2158. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.36290/aim.2022.028.
|