2022
Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním
SLEZÁČKOVÁ, Alena, Tatiana MALATINCOVÁ, Kateřina RUSINOVÁ, Ondřej KOPECKÝ, Josef KUŘE et. al.Základní údaje
Originální název
Ověření užitečnosti podpůrného nástroje pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním
Název anglicky
Evaluation of the Utility of the Advance Care Planning and Decision‑Making Supportive Tool
Autoři
SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Česká republika, garant, domácí), Tatiana MALATINCOVÁ (703 Slovensko, domácí), Kateřina RUSINOVÁ (203 Česká republika), Ondřej KOPECKÝ (203 Česká republika) a Josef KUŘE (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, NAKLADATELSKE STREDISKO C L S J E PURKYNE, 2022, 1214-2158
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30223 Anaesthesiology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.100
Kód RIV
RIV/00216224:14110/22:00129506
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000889890800001
Klíčová slova česky
Plánování budoucí péče; klinické rozhodování; komunikace; závěr života; přání nemocného
Klíčová slova anglicky
Advance care planning; clinical decision making; communication; end of life; patient preference
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 3. 4. 2023 12:06, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný. Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie. Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic. Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili nástroj ARS a vyplnili evaluační dotazník hodnotící kritéria tohoto nástroje. Data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy, analýzy hlavních komponent, korelační analýzy a t‑testů. Výsledky: Pro naprostou většinu lékařů i expertů byl ARS časově nenáročný a srozumitelný, v souhrnných kritériích snížení kognitivní zátěže a usnadnění komunikace však experti hodnotili nástroj významně pozitivněji než lékaři testující nástroj v praxi (Cohenovo d = 1,70 a 1,14, p < 0,01). Lékaři s kratší délkou klinické praxe hodnotili ARS jako více nápomocný pro redukci kognitivní zátěže, tento vztah však nebyl významný (Spearmanovo ρ = -0,37, p = 0,13). Celkově vyšší hodnocení nástroje ARS v tomto ohledu převažovalo mezi lékaři z oddělení, na kterých ještě nemají zavedené postupy rozhodování o péči v závěru života (d = 1,86, p < 0,001). Závěr: Nástroj ARS byl hodnocen experty i lékaři se zkušeností v klinické praxi jako srozumitelný, časově nenáročný a v řadě ohledů užitečný. Jeho využívání může zkvalitnit proces plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním.
Anglicky
Objectives: To evaluate the effectiveness of ARS - a newly developed instrument designed for advance care planning for patients with advanced serious illness - in clinical settings, to examine potential differences in perceived effectiveness of ARS between experts and practitioners, and to determine areas in which ARS is perceived as most useful. Design: Survey; descriptive and correlational study. Setting: Departments of anaesthesiology, resuscitation, intensive medicine, neurology, infectious diseases, and internal medicine, at university and district hospitals. Material and methods: Ten experts with extensive experience in the field and 20 practitioners instructed to use ARS in their everyday practice rated the usefulness of ARS on several criteria. Data were analysed using descriptive statistics, principal component analysis, correlation analyses, and t-tests. Results: Both groups generally perceived ARS as undemanding and easy to understand. However, compared to practitioners, experts were much more unanimous in rating ARS highly in the composite criteria of Lower Cognitive Load and Communication Facilitation (Cohen's d = 1.70 and 1.14; p < 0.01). Years of clinical experience were negatively, albeit non-significantly, related to Lower Cognitive Load ratings in practitioners (Spearman's ρ = -0.37, p = 0.13). Ratings of this criterion were generally higher at hospital departments without any previously implemented procedures for advance care planning and decision-making (d = 1.86, p < 0.001). Conclusion: Both experts and practitioners generally rated ARS as easy to follow, undemanding, and potentially useful. Implementation of the instrument in practice might increase the quality of medical care for patients with advanced serious illness.
Návaznosti
| TL02000360, projekt VaV |
|