a 2022

Translational research in the field of inherited arrhythmias

BÉBAROVÁ, Markéta, Olga ŠVECOVÁ, Larisa CHMELÍKOVÁ, Štefan ZELENÁK, Katarzyna Anna RADASZKIEWICZ et. al.

Základní údaje

Originální název

Translational research in the field of inherited arrhythmias

Autoři

BÉBAROVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí), Olga ŠVECOVÁ (203 Česká republika, domácí), Larisa CHMELÍKOVÁ (643 Rusko), Štefan ZELENÁK (703 Slovensko), Katarzyna Anna RADASZKIEWICZ (616 Polsko), Jan HOŠEK (203 Česká republika), Michal PÁSEK (203 Česká republika, domácí), Tomáš BÁRTA (203 Česká republika, domácí), Iva SYNKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Tomáš NOVOTNÝ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Czech Cardiovascular Research and Innovation Days 2022, 2022

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/22:00129705

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

inherited arrhythmias; translational research

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 4. 5. 2023 09:23, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Inherited arrhythmias represent relatively rare, but life-threatening cardiac pathologies that are often associated with variants in cardiac ionic channel genes. A translational approach is essential to reveal the underlying arrhythmogenic mechanism and to find an improved treatment in the future. Since 2016, we have performed functional analysis in selected arrhythmia-associated heterozygous genetic variants, including the patch clamp and microelectrode array techniques and confocal microscopy, either on human ionic channels transfected in a cell line or on hiPSC-derived cardiomyocytes. Detailed analysis was performed in two KCNQ1 variants associated with LQTS. T309I resulted in a complete loss of function in the homozygous setting (impaired channel trafficking) and a dominant-negative effect in the heterozygous setting. In contrast, R562S showed preserved channel trafficking and, in the heterozygous setting, haploinsufficiency. The physiologically important beta-adrenergic stimulation was missing in R562S channels. In silico simulations suggested delayed afterdepolarizations as a likely arrhythmogenic mechanism in both variants. Cardiac ionic channel gene variants can be also detected in some patients suffering from the “true” idiopathic VF. We have recently started functional analysis in two probands, the first one carrying two KCNH2 variants (A228V and S1021Qfs*98) and the second one a single RYR2 variant (Y4734C). In Y4734C-RYR2 variant, the pilot data detected an irregular electric activity of the patient-specific cardiomyocytes at specific conditions; a detailed analysis will follow. Functional analysis is needed to reveal relationship between the identified genotype and phenotype. Identification of provoking circumstances that can result in unmasking of the phenotype in the “true” idiopathic VF could provide clinically-important data.

Návaznosti

MUNI/A/1133/2021, interní kód MU
Název: Od buňky k medicíně (Akronym: CELLVIEW)
Investor: Masarykova univerzita, Od buňky k medicíně
NU22-02-00348, projekt VaV
Název: Funkční hodnocení genetických variant u případů klinicky „skutečné“ idiopatické fibrilace komor: in vitro a in silico modelování s cílem odhalit arytmogenní mechanismus
Investor: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Funkční hodnocení genetických variant u případů klinicky „skutečné“ idiopatické fibrilace komor: in vitro a in silico modelování s cílem odhalit arytmogenní mechanismus, Podprogram 1 - standardní
NV16-30571A, projekt VaV
Název: Klinický význam a elektrofyziologické zhodnocení mutace c.926C>T genu KCNQ1 (p.T309I) jako možné „founder mutation“ syndromu dlouhého intervalu QT