2022
Language in Times of Crisis: Coronavirus on the Pages of Croatian Magazine Jutarnji List
KUBIŠOVÁ, DominikaZákladní údaje
Originální název
Language in Times of Crisis: Coronavirus on the Pages of Croatian Magazine Jutarnji List
Název česky
Jazyk v čase krize: Koronavirus na stránkách chorvatského časopisu Jutarnji List
Autoři
KUBIŠOVÁ, Dominika
Vydání
Biblioteka "Meždunaroden filologičeski forum" Sofia, Izdanije na Fakulteta po slavjanski filologii km Sofijski universitet „Sv. Kliment Ochridski” 2022, 2535-1354
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku (nerecenzovaný)
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Bulharsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
koronavirus; Chorvatsko; jazyk; krize; Jutarnji list
Klíčová slova anglicky
coronavirus; Croatia; language; crisis; Jutarnji list
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 2. 2. 2023 21:16, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
V originále
The article deals with reaction of the Croatian language to the coronavirus crisis. The discourse analysis provides the basic framework for the study of the texts from online version of newspaper Jutarnji list in January 2022, two years since the outbreak of the virus in Croatia. The text follows specific tendencies of a language in crisis: emphasizing particular parts of vocabulary (medical, military terminology, statistics), creation of new words, use of metaphor or negative depiction of the near future. Some of them have been used throughout the pandemic, others are arising gradually in response to the new situation (flurona, mutation names). Frequent statistics uses comparative shapes, shocking and expressive discourse. Based on this analysis, we can argue that while the crisis lasts, a specific language also lasts and adapts to it.
Česky
Článek se zabývá reakcí chorvatského jazyka na koronavirovou krizi. Diskurzivní analýza poskytuje základní rámec pro studium textů z online verze novin Jutarnji list v lednu 2022, dva roky od vypuknutí pandemie v Chorvatsku. Text zkoumá specifické tendence jazyka v krizi: zdůrazňování jednotlivých částí slovní zásoby (lékařská, vojenská terminologie, statistika), vytváření nových slov, používání metafor nebo negativní zobrazování blízké budoucnosti. Některé z nich byly používány po celou dobu pandemie, jiné vznikají postupně v reakci na novou situaci (flurona, názvy mutací). Časté statistiky používají srovnávací tvary, šokující a expresivní diskurz. Na základě této analýzy můžeme tvrdit, že zatímco krize trvá, konkrétní jazyk také trvá a přizpůsobuje se jí.
Návaznosti
| MUNI/A/1337/2021, interní kód MU |
|