Roboti za mřížemi - je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence?

PROVAZNÍK, Jan a Jiří MULÁK. Roboti za mřížemi - je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence? In Vliv nových technologií na trestní právo. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Roboti za mřížemi - je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence?
• Název anglicky: Robots behind the bars - is Czech criminal law ready for the development of artificial intelligence?
• Autoři: PROVAZNÍK, Jan a Jiří MULÁK.
• Vydání: Vliv nových technologií na trestní právo, 2022.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: umělá inteligence; trestní právo; trestní odpovědnost
• Klíčová slova anglicky: artificial intelligence; criminal law; criminal liability
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Toto vystoupení se v návaznosti na kapitolu zabývá otázkou trestní odpovědnosti za umělou inteligenci a současně také trestní odpovědností umělé inteligence. Autoři nejprve předestřou tři základní modely trestní odpovědnosti Prvním je koncept umělé inteligence jako nástroje spáchání; druhým konceptem je selhání umělé inteligence jako způsobu naplnění objektivní stránky nedbalostních trestných činů a konečně třetím je pak model přímé a samostatné odpovědnosti umělé inteligence. Předestřené modely jsou pak konfrontovány se základy trestní odpovědnosti. Autoři upozorňují na skutečnost, že se vývoj umělé inteligence ubírá jiným směrem. V tomto ohledu bude potřeba redefinovat určitá paradigmata ohledně základů trestní odpovědnosti.

Anotace anglicky

This presentation in connection to the paper deals with the issue of criminal liability for artificial intelligence and at the same time also the criminal liability of artificial intelligence. The authors first present three basic models of criminal liability. The first is the concept of artificial intelligence as a tool to commit; the second concept is the failure of artificial intelligence as a way of fulfilling the objective side of negligent crimes, and finally the third is the model of direct and independent responsibility of artificial intelligence. The presented models are then confronted with the basics of criminal liability. The authors point out that the development of artificial intelligence is moving in a different direction. In this respect, certain paradigms regarding the basis of criminal liability will need to be redefined.