Roboti za mřížemi - je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence?

PROVAZNÍK, Jan a Jiří MULÁK. Roboti za mřížemi - je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence? In Vliv nových technologií na trestní právo. 2022.

Základní údaje

Originální název

Roboti za mřížemi - je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence?

Název anglicky

Robots behind the bars - is Czech criminal law ready for the development of artificial intelligence?

Autoři

PROVAZNÍK, Jan a Jiří MULÁK

Vydání

Vliv nových technologií na trestní právo, 2022

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Právnická fakulta

Klíčová slova česky

umělá inteligence; trestní právo; trestní odpovědnost

Klíčová slova anglicky

artificial intelligence; criminal law; criminal liability

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Toto vystoupení se v návaznosti na kapitolu zabývá otázkou trestní odpovědnosti za umělou inteligenci a současně také trestní odpovědností umělé inteligence. Autoři nejprve předestřou tři základní modely trestní odpovědnosti Prvním je koncept umělé inteligence jako nástroje spáchání; druhým konceptem je selhání umělé inteligence jako způsobu naplnění objektivní stránky nedbalostních trestných činů a konečně třetím je pak model přímé a samostatné odpovědnosti umělé inteligence. Předestřené modely jsou pak konfrontovány se základy trestní odpovědnosti. Autoři upozorňují na skutečnost, že se vývoj umělé inteligence ubírá jiným směrem. V tomto ohledu bude potřeba redefinovat určitá paradigmata ohledně základů trestní odpovědnosti.

Anglicky

This presentation in connection to the paper deals with the issue of criminal liability for artificial intelligence and at the same time also the criminal liability of artificial intelligence. The authors first present three basic models of criminal liability. The first is the concept of artificial intelligence as a tool to commit; the second concept is the failure of artificial intelligence as a way of fulfilling the objective side of negligent crimes, and finally the third is the model of direct and independent responsibility of artificial intelligence. The presented models are then confronted with the basics of criminal liability. The authors point out that the development of artificial intelligence is moving in a different direction. In this respect, certain paradigms regarding the basis of criminal liability will need to be redefined.