2022
Prameny k tvorbě Huberta Maurera a Johanna Georga Däringera
SUCHÁNEK, PavelZákladní údaje
Originální název
Prameny k tvorbě Huberta Maurera a Johanna Georga Däringera
Název anglicky
Sources for the oeuvre of Hubert Maurer and Johann Georg Däringer
Autoři
SUCHÁNEK, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Opuscula Historiae Artium, Faculty of Arts, Masaryk University, 2022, 1211-7390
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/22:00129243
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
Hubert Maurer; Johann Georg Däringer; painting; 18th century; Central Europe; Vienna; Svitavy
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 28. 8. 2024 11:36, Mgr. Michal Petr
V originále
Studie s edicí korespondence vídeňských malířů Huberta Maurera (1738–1818) a Johanna Georga Däringera (1759–1809) přináší několik důležitých detailů k malířské praxi ve střední Evropě na sklonku 18. století. Na prvním místě stojí pozornost malířův způsob práce s kresebnými skicami. Maurer je na jedné straně používal k průběžnému přepracovávání svých starších, opakovaně používaných kompozic. Na druhé straně své pracovní kresby používal při komunikaci se zákazníky, kterým však neposkytovaly zcela přesnou představu o zamýšlené kompozici a sám malíř je vyzýval, aby je nepovažovali za zcela závazné, neboť počítal s dalším promýšlením kompozice v průběhu práce. Tato fáze kontinuálního hledání výsledného tvaru se dokonce mohla časově krýt s fází zahájení práce na samotném oltářním obraze. S touto praxí souvisela také Maurerova neochota vytvářet pro objednavatele ukázkové olejové skici, neboť práce na ní by jej neúčelně připravila o čas potřebný k „lepšího vypracování samotného oltářního obrazu“, a zdražila by neúměrně jeho práci. Publikovaná korespondence tak nakonec přináší svědectví právě o finančních problémech, které v době reforem císaře Josefa II. v osmdesátých let 18. století a v následujících dvou desetiletích komplikovaly pořizování nového vybavení sakrálních interiérů. Maurerova strategie zjednodušování starších kompozic, zmenšování počtu znázorněných postav, racionalizace práce s přípravnými skicami a další typické rysy jeho tvůrčí praxe by tak mohly být jedním z důsledků ekonomických problémů, které výrazně komplikovaly vybavování kostelů uměleckými díly v habsburské monarchii na přelomu 18. a 19. století.
Anglicky
A study with an edition of the correspondence of the Viennese painters Hubert Maurer (1738–1818) and Johann Georg Däringer (1759–1809) gives several important details on painting practice in Central Europe at the end of the 18th century. In the first place, the painter’s method of working with drawn sketches is worthy of attention. On the one hand, Maurer used them for the continuous reworking of his earlier, frequently reused compositions. On the other hand, he used his working drawings to communicate with clients, to whom however they did not give them a completely accurate idea of the intended composition, and the painter himself urged them not to consider them completely binding, as he anticipated reconsideration of a composition during his work. This phase of the continuous search for a final shape might even coincide in time with the phase of starting work on the altarpiece itself. Maurer’s reluctance to create sample oil sketches for the client was also related to this, since working on them would needlessly deprive him of the time needed to “better finalise the altarpiece itself” and would make his work disproportionately more expensive. In the end, the published correspondence bears witness to the financial problems which, at the time of the reforms of Emperor Joseph II in the 1780s and in the following two decades, complicated the new outfitting of sacral interiors.
Návaznosti
| GA20-09541S, projekt VaV |
|