Starobylé kulturní krajiny Moravy

KOLEJKA, Jaromír, Kateřina BATELKOVÁ, Karel KIRCHNER, Tomáš KREJČÍ, Stanislav ONDRÁČEK, Eva NOVÁKOVÁ a Jana ZAPLETALOVÁ. Starobylé kulturní krajiny Moravy. In 25. kongres České geografické společnosti společně s 18. kongresem Slovenskej geografickej spoločnosti. Česká a slovenská geografie: mezi tradicí a mezinárodní relevancí. 2022. ISBN 978-80-244-6178-6.

Základní údaje

• Originální název: Starobylé kulturní krajiny Moravy
• Název česky: Starobylé kulturní krajiny Moravy
• Název anglicky: Ancient cultural landscapes of Moravia
• Autoři: KOLEJKA, Jaromír, Kateřina BATELKOVÁ, Karel KIRCHNER, Tomáš KREJČÍ, Stanislav ONDRÁČEK, Eva NOVÁKOVÁ a Jana ZAPLETALOVÁ.
• Vydání: 25. kongres České geografické společnosti společně s 18. kongresem Slovenskej geografickej spoločnosti. Česká a slovenská geografie: mezi tradicí a mezinárodní relevancí, 2022.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 10508 Physical geography
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• ISBN: 978-80-244-6178-6
• Klíčová slova česky: stáří, předindustriální období, indikátory, hodnocení
• Klíčová slova anglicky: age, pre-industrial period, indicators, assessment
• Štítky: Moravia, old maps, předindustriální krajiny

Anotace

Za starobylou kulturní krajinu Moravy jsou považovány segmenty současné krajiny, které vznikly v období před nástupem hlavní vlny průmyslové revoluce, tedy před rokem cca 1850. Tyto segmenty si nyní udržují podobný vzhled, jaký měly v mapových podkladech tzv. stabilního katastru z 1. poloviny 19. století. Katastr za katastrem (historické území Moravy sestává z více než 3000 katastrálních území) byly tyto zbytky starobylé krajiny formující se nezřídka již od konce středověku identifikovány postupným srovnáváním současné krajiny na veřejně dostupném ortofotu se stavem na císařských otiscích katastrálních map. Indikátorem v současné krajině byla jak drobná pozemková držba a formy využití ploch, tak velkoplošné využití pozemků bývalých velkostatků. Zjištěných 1139 zbytků takto definované staré kulturní krajiny na historickém území Moravy bylo podrobeno geostatistické analýze jak podle polohy v různých typech reliéfu, tak podle cca 20 odečítaných parametrů (včetně současného stavu, formy ohrožení a doporučených opatření). Mezi zajímavé výsledky mj. patří skutečnost, že nejlépe zachovalé zbytky starobylé krajiny patří území s pestrou skladbou využití ploch v nejteplejších částech Moravy na jihu, areály bývalých velkostatků v rovinách Hané, lužní krajina v Poodří. Specifickou roli sehrála velká města, v jejichž okolí zahrádkáři přeměnili drobné parcely v zahrádky, přičemž však silně změnili strukturu využití ploch. Rovinatá území byla nejvíce postižena spojováním pozemků a tento proces stále intenzivně pokračuje a přelévá se i do členitějších oblastí. V bývalých kolonizačních oblastech je úbytek drobné pozemkové diferenciace spojen s pokračujícím zalesňováním, rušením mezí a radikálním úbytkem orné půdy ve prospěch travin. Ačkoliv obecně se zachovalo několik set dobře zachovalých areálů staré kulturní krajiny, jen cca dvě desítky z nich si žádají vhodnou formu ochrany. Informace o všech zjištěných zbytcích starobylé krajiny Moravy jsou publikovány v elektronické mapě umístěné nad Google Maps na stránkách http://arcgis.adbros.com/project/detail/6 s bohatou tabelární a obrazovou dokumentací. Uživateli vystavených podkladů mohou být orgány památkové péče, ochrany přírody a krajiny, plánovací instituce, státní správa a samospráva, vlastníci pozemků, laická veřejnost, školy a vzdělávací instituce, zájmové organizace, krizové řízení, veřejná media a film, výtvarné umění, výzkumné organizace apod.

Anotace anglicky

The ancient cultural landscape of Moravia is considered to be segments of the contemporary landscape that were created in the period before the onset of the main wave of the industrial revolution, i.e. before the year 1850. These segments now maintain a similar appearance as they had in the map documents of the so-called stable cadastre from the first half of the 19 .century. Cadastre after cadastre (the historical territory of Moravia consists of more than 3,000 cadastral territories), these remnants of the ancient landscape, often formed since the end of the Middle Ages, were identified by successive comparisons of the current landscape on publicly available orthophotos with the state on imperial imprints of cadastral maps. The indicator in the current landscape was both small-scale land ownership and forms of land use, as well as large-scale land use of former large estates. The detected 1139 remnants of the old cultural landscape defined in this way in the historical territory of Moravia were subjected to geostatistical analysis both according to the position in different types of relief and according to approximately 20 read parameters (including the current state, form of threat and recommended measures). Among the interesting results is the fact that the best-preserved remains of the ancient landscape belong to the area with a varied composition of land use in the warmest parts of Moravia in the south, the areas of former large estates in the Hané plains, the floodplain landscape in Poodří. A specific role was played by large cities, in the vicinity of which gardeners transformed small plots into gardens, while strongly changing the structure of land use. Flat areas were most affected by land consolidation, and this process continues intensively and spills over into more fragmented areas. In the former colonization areas, the loss of fine land differentiation is associated with continued afforestation, the destruction of boundaries and the radical loss of arable land in favor of grasslands. Although in general several hundred well-preserved areas of the old cultural landscape have been preserved, only about two dozen of them require a suitable form of protection. Information about all discovered remains of the ancient landscape of Moravia is published in an electronic map located above Google Maps at http://arcgis.adbros.com/project/detail/6 with rich tabular and pictorial documentation. The users of the displayed documents can be historic preservation, nature and landscape protection authorities, planning institutions, state administration and self-government, land owners, the lay public, schools and educational institutions, interest organizations, crisis management, public media and film, visual arts, research organizations, etc.