Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce

KELLER, Filip, Milan KRATOCHVÍL a Jan MALÁSKA. Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce. Anesteziologie a intenzivní medicína. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2022, roč. 33, č. 2, s. 71-78. ISSN 1214-2158. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.36290/aim.2021.053.

Základní údaje

• Originální název: Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce
• Název anglicky: Up-to-date diagnosis and treatment of anaphylactic reaction
• Autoři: KELLER, Filip (203 Česká republika, garant, domácí), Milan KRATOCHVÍL (703 Slovensko, domácí) a Jan MALÁSKA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2022, 1214-2158.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30221 Critical care medicine and Emergency medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.100
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/22:00127634
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.36290/aim.2021.053
• UT WoS: 000809433100001
• Klíčová slova česky: analfylaxe; anafylaktický šok; adrenalin; Kounis syndrom
• Klíčová slova anglicky: anaphylaxis; anaphylactic shock; epinephrine; Kounis syndrome
• Štítky: 14110233, 14110322, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V článku jsou prezentována současná data ohledně diagnostiky a léčby akutní anafylaktické reakce z pohledu akutní medicíny, s důrazem na užití intramuskulárně podaného adrenalinu. Článek naopak nerozvíjí témata jako alergologické testování či podrobnou patofyziologii anafylaxe. Využívá informace z aktuálních doporučených postupů odborných společností a jiných odborných publikací. Znalost etiologie a rizikových faktorů anafylaxe pomáhá se stanovením diagnózy. Samotná diagnóza je pak kromě anamnézy založena primárně na schopnosti lékaře včas rozpoznat variabilní symptomy anafylaxe. Brzký záchyt prvotních symptomů a neprodlené nasazení adekvátní léčby adrenalinem zabraňuje plnému rozvoji anafylaktické reakce a jejích důsledků. Léčba refrakterní anafylaktické reakce a anafylaktického šoku vyžaduje podporu životních funkcí a použití specifických léčebných postupů. Po terapeutickém zvládnutí akutní reakce musí následovat další kroky, které minimalizují riziko recidivy.

Anotace anglicky

The article summarizes up-to-date knowledge about effective diagnosis and treatment of anaphylactic reaction. It covers management of the acute anaphylactic reaction within the scope of emergency medicine, with special focus on the usage of intramuscularly injected adrenaline. Topics such as testing for allergies or the specific patophysiology of the anaphylaxis are not emphasized. The article is based on up-to-date guidelines and additional scientific evidence. Knowledge about the etiology and the risk factors is essential when diagnosing anaphylaxis. The diagnosis itself is based on the case circumstances, patients medical history and a physicians ability to assess the diverse signs of anaphylaxis. The ability to quickly diagnose, treat and immediately apply epinephrine is essential to halt the reaction in its beginning. A severe case of anaphylaxis can cause multiple serious organ dysfunctions resulting in refractory anaphylaxis and shock requiring organ support and specific medical measures. After the initial treatment, sequential procedures must be undertaken to minimalize the risk of a recurrent anaphylactic episode.

Návaznosti

• MUNI/A/1178/2020, interní kód MU: Název: Protektivní plicní ventilace během celkové anestezie a intenzivní péče u pediatrických pacientů: retrospektivní studie II (Akronym: TIVAC 2)

Investor: Masarykova univerzita, Protektivní plicní ventilace během celkové anestezie a intenzivní péče u pediatrických pacientů: retrospektivní studie II