2023
Migrace, uprchlíci a transgenerační přenos
SZALÓ, Csaba a Eleonóra HAMARZákladní údaje
Originální název
Migrace, uprchlíci a transgenerační přenos
Název anglicky
Migration, refugees, and transgenerational transmission
Autoři
SZALÓ, Csaba (203 Česká republika, garant, domácí) a Eleonóra HAMAR (703 Slovensko)
Vydání
1. vyd. Praha, Transgenerační přenos: trauma a odolnost, od s. 153-170, 18 s. Psyché, 2023
Nakladatel
Grada
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14230/23:00130143
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-271-3049-8
Klíčová slova česky
transgenerační trauma; smutek; ztráta; afektivní atmosféra; narativní sebepororumění; kulturní trauma
Klíčová slova anglicky
transgenerational trauma; grief; loss; affective mood; narrative self-understanding; cultural trauma
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 30. 9. 2023 09:49, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
V první části našeho pojednání odlišíme kategorii uprchlíků od kategorie přistěhovalců, abychom následně mohli poukázat na to, že riziko traumatizace je inherentní součástí migračního procesu jako takového. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, došlo k postupnému přehodnocení toho, co znamená být obětí historických událostí. Hnací silou této proměny se stala vědecká autorizace myšlenky, podle níž minulé prožitky traumatizujících událostí mohou působit dlouhodobé utrpení. Fenomén traumatu (včetně jeho dlouhodobých a transgeneračních dopadů) se stal nejen předmětem vědy a zdravotní péče, ale také předmětem sporů veřejné kultury, morálních soudů a z nich vyplývajících politických nároků. V druhé části textu se zaměříme na tři mechanismy transgeneračního přenosu: na afektivní atmosféru sociálního prostředí, na osobní příběhy vyprávěné v sociálně-interakčním prostředí a na působení narativních interpretačních rámců tzv. kulturních traumat. Chceme tím zdůraznit, že tři zmíněné a pouze analyticky rozlišitelné mechanismy přenosu jsou nemyslitelné bez reflexe toho, co se odehrává ve veřejné kultuře a jak se v rámci ní rodí sdílené a relevantní kulturní interpretace a symbolické významy utrpení.
Anglicky
In the first part, we distinguish the category of refugees from the category of immigrants so that we can subsequently point out that the risk of traumatization is an inherent part of the migration process. At the turn of the sixties and seventies, there was a gradual reassessment of what it means to be a victim of historical events. The driving force behind this transformation has been the scientific authorization of the idea that past experiences of traumatic events can cause long-term suffering. The phenomenon of trauma (including its long-term and transgenerational effects) has become not only the object of science and health care but also the topic of public culture disputes, moral judgments and resulting political claims. In the second part of the text, we focus on three mechanisms of transgenerational transmission. On the affective atmosphere of the social environment, personal stories told in a social-interactional environment and the effect of narrative interpretive frameworks of so-called cultural traumas. The three mentioned and only analytically different transfer mechanisms are unthinkable without reflecting what takes place in public culture and how shared and relevant cultural interpretations and symbolic meanings of suffering are born within it.
Návaznosti
| MUNI/A/1474/2022, interní kód MU |
|