Migrace, uprchlíci a transgenerační přenos

SZALÓ, Csaba a Eleonóra HAMAR. Migrace, uprchlíci a transgenerační přenos. In Marek Preiss a Daniela Vizinová. Transgenerační přenos: trauma a odolnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2023, s. 153-170. Psyché. ISBN 978-80-271-3049-8.

Základní údaje

• Originální název: Migrace, uprchlíci a transgenerační přenos
• Název anglicky: Migration, refugees, and transgenerational transmission
• Autoři: SZALÓ, Csaba (203 Česká republika, garant, domácí) a Eleonóra HAMAR (703 Slovensko).
• Vydání: 1. vyd. Praha, Transgenerační přenos: trauma a odolnost, od s. 153-170, 18 s. Psyché, 2023.
• Nakladatel: Grada

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 50401 Sociology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/23:00130143
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISBN: 978-80-271-3049-8
• Klíčová slova česky: transgenerační trauma; smutek; ztráta; afektivní atmosféra; narativní sebepororumění; kulturní trauma
• Klíčová slova anglicky: transgenerational trauma; grief; loss; affective mood; narrative self-understanding; cultural trauma
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V první části našeho pojednání odlišíme kategorii uprchlíků od kategorie přistěhovalců, abychom následně mohli poukázat na to, že riziko traumatizace je inherentní součástí migračního procesu jako takového. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, došlo k postupnému přehodnocení toho, co znamená být obětí historických událostí. Hnací silou této proměny se stala vědecká autorizace myšlenky, podle níž minulé prožitky traumatizujících událostí mohou působit dlouhodobé utrpení. Fenomén traumatu (včetně jeho dlouhodobých a transgeneračních dopadů) se stal nejen předmětem vědy a zdravotní péče, ale také předmětem sporů veřejné kultury, morálních soudů a z nich vyplývajících politických nároků. V druhé části textu se zaměříme na tři mechanismy transgeneračního přenosu: na afektivní atmosféru sociálního prostředí, na osobní příběhy vyprávěné v sociálně-interakčním prostředí a na působení narativních interpretačních rámců tzv. kulturních traumat. Chceme tím zdůraznit, že tři zmíněné a pouze analyticky rozlišitelné mechanismy přenosu jsou nemyslitelné bez reflexe toho, co se odehrává ve veřejné kultuře a jak se v rámci ní rodí sdílené a relevantní kulturní interpretace a symbolické významy utrpení.

Anotace anglicky

In the first part, we distinguish the category of refugees from the category of immigrants so that we can subsequently point out that the risk of traumatization is an inherent part of the migration process. At the turn of the sixties and seventies, there was a gradual reassessment of what it means to be a victim of historical events. The driving force behind this transformation has been the scientific authorization of the idea that past experiences of traumatic events can cause long-term suffering. The phenomenon of trauma (including its long-term and transgenerational effects) has become not only the object of science and health care but also the topic of public culture disputes, moral judgments and resulting political claims. In the second part of the text, we focus on three mechanisms of transgenerational transmission. On the affective atmosphere of the social environment, personal stories told in a social-interactional environment and the effect of narrative interpretive frameworks of so-called cultural traumas. The three mentioned and only analytically different transfer mechanisms are unthinkable without reflecting what takes place in public culture and how shared and relevant cultural interpretations and symbolic meanings of suffering are born within it.

Návaznosti

• MUNI/A/1474/2022, interní kód MU: Název: Society in times of crisis: Anthropocene violence and its contemporary societal relevance

Investor: Masarykova univerzita, Society in times of crisis: Anthropocene violence and its contemporary societal relevance