Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@proceedings{2245117,
author = {Damborská, Alena and Mareček, Radek and Lamoš, Martin and Bočková, Martina and Deutschová, Barbora and Baláž, Marek and Rektor, Ivan},
booktitle = {68. ČESKÝ A SLOVENSKÝ SJEZD KLINICKÉ NEUROFYZIOLOGIE 21. - 22. října 2022, Congress Centre Pardubice},
title = {Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže},
url = {https://mhconsulting.cz/kongres/128/detail-program?date_id=all&sal=all},
year = {2022}
}
TY - CONF
ID - 2245117
AU - Damborská, Alena - Mareček, Radek - Lamoš, Martin - Bočková, Martina - Deutschová, Barbora - Baláž, Marek - Rektor, Ivan
PY - 2022
TI - Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže
UR - https://mhconsulting.cz/kongres/128/detail-program?date_id=all&sal=all
N2 - Úvod: Intracerebrální studie v minulosti přinesly doklady o zapojení subthalamického jádra (STN) do kognitivních funkcí. Nedávné výsledky naznačují existenci funkční konektivity mezi klidovou aktivitou STN a mozkové kůry. Souvislost kortiko-subkortikálních interakcí s kognitivními funkcemi však zůstává doposud neobjasněna. Jednou z metod umožňujících studovat funkční konektivitu mozku je Phase lag index, jehož výpočet vychází ze vztahu mezi fázemi signálů. Metodika: S cílem posoudit STN-kortikální interakce v kognitivních procesech jsme analyzovali mozkovou aktivitu simultánně snímanou elektrodami ze skalpu a přímo z STN u 12 pacientů s Parkinsonovou chorobou ve stavu on-medikace. Zkoumali jsme mozkovou aktivitu během sluchového oddball úkolu se zdvojenou terčovou reakcí, která vyžaduje intenzivnější zapojení kognitivních funkcí. Hodnotili jsme Phase lag index (PLI) mezi aktivitou mozkové kůry a STN v širokém frekvenčním pásmu od 2 do 200 Hz. S cílem identifikovat elektrofyziologické koreláty kognitivních funkcí jsme PLI počítali na event-related potenciálech (ERP) v intervalu 250 až 1250 ms po podnětu. Výsledky: Rozdíl v PLI mezi terčovou a frekventní variantou úkolu byl pozorován u obou STN. V pásmu alfa a theta dominovalo napříč skalpovými elektrodami větší PLI ve frekventní než terčové variantě odball úkolu. V těchto pásmech ve frontální oblasti dominovala po frekventním podnětu vazba ve směru z kortexu do STN, v okcipitální oblasti byla vazba silnější v opačném směru. V pásmu beta bylo pozorováno větší PLI po terčovém než po frekventním podnětu s převahou směru z STN do kortexu v okcipitální oblasti. Závěr: Naše výsledky naznačují, že v rámci funkční organizace neuronálních sítí lidského mozku se STN zapojuje do kognitivních procesů v obou směrech kortiko-subkortikálních drah, tedy „shora dolů“ i „zdola nahoru“. Studie byla podpořena grantem GAČR 21-25953S a získala podporu od MŠMT ČR v rámci projektu CEITEC 2020 (LQ1601).
ER -
DAMBORSKÁ, Alena, Radek MAREČEK, Martin LAMOŠ, Martina BOČKOVÁ, Barbora DEUTSCHOVÁ, Marek BALÁŽ a Ivan REKTOR. Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže. In \textit{68. ČESKÝ A SLOVENSKÝ SJEZD KLINICKÉ NEUROFYZIOLOGIE 21. - 22. října 2022, Congress Centre Pardubice}. 2022.
|
