Zum Verhältnis von Sprache und Rassismus : Linguizismuskritische Reflexionen für die (Sozial-)Pädagogik

FÜLLEKRUSS, David, Michael HOFER ROBINSON a Johannes Benjamin KÖCK. Zum Verhältnis von Sprache und Rassismus : Linguizismuskritische Reflexionen für die (Sozial-)Pädagogik. Sozialmagazin. Weinheim: Beltz Juventa, 2022, Neuveden, č. 6, s. 34-42. ISSN 0340-8469. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.3262/SM2206034.

Základní údaje

• Originální název: Zum Verhältnis von Sprache und Rassismus : Linguizismuskritische Reflexionen für die (Sozial-)Pädagogik
• Název anglicky: On the relationship between Language and Racism : Critical Reflections of Linguism for (Social) Pedagogy
• Autoři: FÜLLEKRUSS, David (276 Německo), Michael HOFER ROBINSON (40 Rakousko) a Johannes Benjamin KÖCK (276 Německo, garant, domácí).
• Vydání: Sozialmagazin, Weinheim, Beltz Juventa, 2022, 0340-8469.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/22:00127996
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.3262/SM2206034
• Klíčová slova anglicky: Language; Racism; Reflections
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Das schnelle Erlernen des Deutschen als dominante Sprache erhält in integrationspolitischen Diskursen eine besondere Aufmerksamkeit. Dabei wird jedoch die mit migrationsgesellschaftlichen Sprachverhältnissen einhergehende, nicht zuletzt mit rassistischen Denkweisen verbundene Gewalt weitestgehend vernachlässigt. Dieser Beitrag führt in die Perspektive der Linguizismuskritik und ihre Relevanz für eine rassismuskritische (sozial-)pädagogische Reflexivität ein.

Anotace anglicky

The rapid learning of German as the dominant language receives special attention in integration policy discourses. However, the violence associated with migration-society language relations, not least with racist ways of thinking, is largely neglected. This article introduces the perspective of the critique of linguism and its relevance for a (social) pedagogical reflexivity critical of racism.