2022
Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století
ŠTĚPÁNEK, VáclavZákladní údaje
Originální název
Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století
Název anglicky
The Responsibility of Literary Creators for the Deepening of Nationalism in Yugoslavia at the End of the 1970s and in the First Half of the 1980s
Autoři
ŠTĚPÁNEK, Václav (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vydání. Praha, 24 s. Literatura jako svědectví paměti : Sborník prací k životnímu jubileu prof. PhDr. Iva Pospíšila, DrSc. (ed. Libor Pavera), 2022
Nakladatel
Verbum
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Účelové publikace
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/22:00128193
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-88507-00-0
Klíčová slova česky
nacionalismus; Jugoslávie; Srbsko; srbská literatura; marxistická kritika; Svaz komunistů Jugoslávie; Svaz komunistů Srbska; Dobrica Čosić; Vuk Drašković; Jovan Radulović
Klíčová slova anglicky
Nationalism; Yugoslavia; Serbia; Serbian literature; Marxist criticism; Union of Communists of Yugoslavia; Union of Communists of Serbia; Dobrica Čosić; Vuk Drašković; Jovan Radulović
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 3. 3. 2023 19:09, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil
V originále
Studie se zabývá obdobím přelomu 70. a 80. let 20. století v Jugoslávii, kdy se v této zemi začaly v literatuře ve větší míře projevovat nacionalistické tendence. Ty přispěly ke vzniku vlny resentimentího nacionalismu, jenž byl jednou z příčin rozpadu socialistické Jugoslávie. Poukazuje na změnu jugoslávské ideologie, již přinesla ústava z roku 1974. Ta mj. způsobila uzavírání se jednotlivých republik a také autonomních oblastí do vlastních hranic a omezovala efektivní možnost působení jugoslávského federálního centra. Ukazuje také na střet konzervativních a liberálních komunistických frakcí ve Svazu komunistů Jugoslávie, který v některých jugoslávských republikách (Srbsko a Slovinsko) vedl k odmítnutí tvrdých zásahů proti pracím s nevhodným nacionalistickým obsahem. Dělo se tak i proto, aby byla zdůrazněna odlišnost jugoslávského typu socialismu od státně dirigistického socialismu sovětského bloku. Studie rozebírá témata, která začali nacionalističtí spisovatelé nejprve v Srbsku (a právě Srbsko je centrem zájmu práce) zpracovávat. Jednalo se především o: reminiscence na druhou světovou válku a ustašovské masakry v Hercegovině, Lice a jinde; o domnělé nerovnoprávné postavení Srbska v jugoslávské federaci (přítomnost dvou autonomních oblastí, které v té době byly již jen de iure součástí Srbska, ale jinak prováděly samostatnou politiku); o popírání zásluh Srbska na osvobození „porobených bratří“ a vznik Jugoslávie po první světové válce a hlavního údělu Srbů v protifašistickém boji ve válce druhé. Objevovaly se také práce o nekomunistickém srbském, tzv. četnickém odboji, který byl v době socialistické Jugoslávie považován za kolaborantský a jugoslávskému lidu nepřátelský. Ve studii se na základě archivních výzkumů ukazují postoje jednotlivých komunistických proudů vůči nacionalismu a antisocialistickým silám. Autor se v práci šířeji zabývá především dílem Dobrici Čosiće, Vuka Draškoviće a Jovana Raduloviće, okrajově pak i jinými srbskými autory.
Anglicky
The study focuses on the period of the late 1970s and 1980s in Yugoslavia, when nationalist tendencies began to manifest themselves to a greater extent in literature in that country. These contributed to the emergence of a wave of hurtful nationalism, which was one of the causes of the collapse of socialist Yugoslavia. It points to the change in Yugoslav ideology brought about by the new constitution adopted in 1974. It also limited the effective possibility of intervention by the Yugoslav federal centre. He also points to the clash between conservative and liberal communist factions in the Union of Communists of Yugoslavia, which in some Yugoslav republics (Serbia and Slovenia) led to the rejection of harsh crackdowns on works with inappropriate nationalist content. This was also done to emphasise the difference between the Yugoslav type of socialism and the state-directed socialism of the Soviet bloc. The study discusses the themes that nationalist writers first began to elaborate in Serbia (and Serbia is the focus of the work). These were mainly: Reminiscences of the Second World War and the Ustasha massacres in Herzegovina, Lika and elsewhere; the alleged unequal status of Serbia in the Yugoslav federation (the presence of two autonomous regions); the denial of Serbia's merits in the liberation of the "conquered brothers" and the creation of Yugoslavia after the First World War, and the main role of Serbs in the anti-fascist struggle in the Second War. There were also works on the non-communist Serbian, so-called Chetnik resistance during the war, which during the period of socialist Yugoslavia was considered collaborative and hostile to the Yugoslav people. The study uses archival research to show the attitudes of the various communist currents towards nationalism and anti-socialist forces. The author deals extensively with the work of Dobrica Ćosić, Vuk Drašković and Jovan Radulović, and marginally with other Serbian authors.
Návaznosti
| MUNI/A/1335/2021, interní kód MU |
|