Mezi jazykovou politikou a žitou zkušeností aneb Mnohojazyčnost, která (ne)existuje

JANÍK, Miroslav a Věra JANÍKOVÁ. Mezi jazykovou politikou a žitou zkušeností aneb Mnohojazyčnost, která (ne)existuje. Orbis Scholae. Praha: Karolinum, 2021, roč. 15, č. 2, s. 9-44. ISSN 1802-4637. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14712/23363177.2022.2.

Základní údaje

• Originální název: Mezi jazykovou politikou a žitou zkušeností aneb Mnohojazyčnost, která (ne)existuje
• Název česky: Mezi jazykovou politikou a žitou zkušeností aneb Mnohojazyčnost, která (ne)existuje
• Název anglicky: Between Language Policy and Lived Experience or Multilingualism Which Does (Not) Exist
• Autoři: JANÍK, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí) a Věra JANÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Orbis Scholae, Praha, Karolinum, 2021, 1802-4637.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/21:00129396
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2022.2
• Klíčová slova česky: mnohojazyčnost; jazyková diverzita; jazyková politika ve vzdělávání; nacionální ideologie; hierarchizace jazyků; žitá zkušenosti s jazyky; jazykový profil
• Klíčová slova anglicky: multilingualism; language diversity; language policy in education; hierarchization of languages; national ideology; lived experiences with languages; language profile
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Předkládaná studie se zabývá zacházením s jazykovou diverzitou ve čtyřech městských školách v České republice, zvláště se zaměřuje na rozpor mezi jazykovou politikou a žitou zkušeností škol. Pro českou jazykovou politiku ve vzdělávání je typická snaha o prosazení evropské jazykové politiky zvané „mateřský jazyk + 2“ a udržování nacionální ideologie ve školách. Důsledkem toho je pak skutečnost, že studie, zjišťující jazyky a jazykovou vybavenost, chápou jazyky jako diskrétní entity, které je možné hierarchizovat ve smyslu ideologie „mateřský jazyk + 2“ a nacionální ideologie. Cílem šetření bylo zjistit, jak tři školy vymezující se vůči jazykům vnímají ve svém prostoru přítomné jazyky v porovnání s tím, jak tyto jazyky vnímají vybraní žáci a žákyně. Studie byla realizována v kvalitativním designu, který zahrnoval tři rozhovory s řediteli a ředitelkami (reprezentující perspektivu tří vybraných škol) a analýzu šesti jazykových profilů (zajišťující perspektivu žáků a žákyň). Výsledky naznačují, že žitá zkušenost vybraných škol s jazyky se odlišuje od vnímání jazyků jazykové politiky (zejména v kategoriích cizí jazyky, čeština pro cizince a žák-cizinec), avšak drží se jejích rámců. Analýza jazykových profilů naznačuje žákovské chápání jazyků (jazyky domova, školní jazyky, jazyky kamarádů a jazyky, které si přejí umět nebo se jim líbí), které je založené na užívání jazyků v sociální interakci s různými aktéry na různých místech a v různých situacích. Z výsledků vyplývá, že rostoucí jazyková diverzita vyžaduje rekonceptualizaci české jazykové politiky ve vzdělávání (top-down i bottom-up) ve směru k flexibilnímu chápání jazyků a mnohojazyčnosti, odvozené z aktuálních poznatků lingvistiky a pedagogiky, založených na žité zkušenosti s jazyky.

Anotace anglicky

The article examines managing language diversity at four urban schools in the Czech Republic, particularly it focuses on the contradictoriness between real-life experiences with languages and language policy. Czech language education is characterized by pursuing the European policy so-called “Mother Tongue + 2” and by maintaining national ideology at school. As result is that the language monitoring system provides data, that perceive languages as discreet entities, that are hierarchized in order to Mother Tongue + 2 ideology. The aim of the study was to explore how three schools focusing on languages perceive languages present in their space in comparison to how these languages are perceived by selected pupils. The study was carried out in a qualitative design, which included three interviews with school headmasters (representing the perspective of three selected schools) and an analysis of six language profiles (representing the perspective of pupils). Based on qualitative empirical approach, which includes three interviews with headmasters, is in this article argued, that real-live experiences with languages differ from the perception of languages by language policy (especially in categories foreign languages, Czech for foreigners and pupils-foreigners), but it follows frames of language policy. The analysis of the language profiles suggests a pupil's understanding of languages (home languages, school languages, friends' languages, and languages they wish to know or like) that is based on the use of languages in social interaction with different actors in different places and situations. Based on our results it can be assumed that the increasing language diversity at schools calls for reconceptualization of the Czech language policy (top-down and bottom-up) toward flexible approaches to multilingualism, derived from current linguistic and pedagogical findings based on lived experiences with languages.

Návaznosti

• GA19-12624S, projekt VaV: Název: Škola jako mnohojazyčný prostor? Prozkoumávání lingvistické reality na českých městských školách (MultiSpace)

Investor: Grantová agentura ČR, Škola jako mnohojazyčný prostor? Prozkoumávání lingvistické reality na českých městských školách (MultiSpace)