Neurčitost jako vlastnost právních pojmů

HLOUCH, Lukáš. Neurčitost jako vlastnost právních pojmů. Ratio Publica : časopis o právní filosofii a ústavní teorii. Brno: Nugis Finem Publishing s.r.o., 2022, Neuveden, č. 2, s. 78-96. ISSN 2787-9550.

Základní údaje

Originální název

Neurčitost jako vlastnost právních pojmů

Název anglicky

Vagueness as an Attribute of Legal Concepts

Autoři

HLOUCH, Lukáš (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Ratio Publica : časopis o právní filosofii a ústavní teorii, Brno, Nugis Finem Publishing s.r.o. 2022, 2787-9550

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Open access časopisu

Kód RIV

RIV/00216224:14220/22:00128337

Organizační jednotka

Právnická fakulta

Klíčová slova česky

Vágnost; neurčitost; neurčité pojmy; metodologie; sémantika; pragmatika; kvantitativní

Klíčová slova anglicky

vagueness; uncertainty; uncertain concepts; indeterminacy; methodology; semantics; pragmatics

Štítky

rivok, uncertain concepts, vagueness

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Cílem tohoto příspěvku je ukázat neurčitost jako přirozenou vlastnost právních textů, která má v právní regulaci zároveň své významné místo. V první části příspěvku je analyzována neurčitost jako problém normotvorby, jejíž součástí je práce s výrazovou (terminologickou) složkou právního jazyka a z toho plynoucí volba sémantických konstrukcí tvořících lexiku právního textu. Ve druhé části příspěvku je neurčitost ukázána zejm. na problému aplikace tzv. neurčitých pojmů, a to z pohledu jejich teoretického vymezení i praktického uchopení v judikaturní praxi. Příklady z praxe reprezentují odlišný přístup vrcholných orgánů soudní moci k práci s neurčitými pojmy (konkrétně kvantitativními neurčitými pojmy) a také jejich ochotu či odhodlání ke kreativnímu dotváření práva cestou judiciální.

Anglicky

The scope of this article is to show vagueness (indeterminacy) as a natural character feature of legal text, which is essential for legal regulation. In the first part of the article, vagueness is analysed as a problem of law-making process. The lawmaker (legislative bodies) is the one who determines the semantic means of normative legal text. In the second part of the article, vagueness is depicted particularly from the point of view of adjudication (application of law). This is the problem of vague (uncertain, indeterminate) concepts used by the law. Therefore, in the article there are several cases which have been analysed as to present the attitude of supreme courts to the methodology of applying vague (indeterminate) quantitative concepts. Finally, the provoking question of the relation between the idea of vague (indeterminate) concept and an idea of a legal gap shall not be forgotten (a type of a gap intra legem).