Léčba projevů chronické žilní nedostatečnost v období epidemie COVID-19

VEVERKOVÁ, Lenka, Petr DOLEŽAL, Michal REŠKA, Petr VLČEK a Jakub HABR. Léčba projevů chronické žilní nedostatečnost v období epidemie COVID-19. In Léčba rány. XXI. celostátní kongres s mezinárodní účastí, 2023. 2023.

Základní údaje

Originální název

Léčba projevů chronické žilní nedostatečnost v období epidemie COVID-19

Název anglicky

Treatment of manifestations of chronic venous insufficiency during the COVID-19 epidemic

Autoři

VEVERKOVÁ, Lenka, Petr DOLEŽAL, Michal REŠKA, Petr VLČEK a Jakub HABR

Vydání

Léčba rány. XXI. celostátní kongres s mezinárodní účastí, 2023. 2023

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

---

Anotace

V originále

Úvod Chronická žilní nedostatečnost je pokročilé chronické žilní onemocnění, které v důsledku žilní hypertenze vede ke specifickým změnám na kůži nebo podkoží dolních končetin. Klasifikace CEAP umožňuje standardizovanou klasifikaci chronických žilních onemocnění. Základní diagnostickou metodou je barevná duplexní ultrasonografie, která umožňuje funkční a morfologické závěry týkající se specifických žilních změn a možných diferenciálních diagnóz. Terapie chronické žilní nedostatečnosti se zaměřuje na snížení nebo odstranění základní žilní hypertenze, a to jak konzervativními prostředky, tak metodami invazivními, resp. operačními. Metodika Retrospektivně jsme anlyzovali jsme data v nemocničním systému za období 2013–2022. Náš soubor obsahoval 1722 operovaných pacientů s hlavní diagnózou I83 (primární varikozita dolních končetiny). Hodnotili počty v jednotlivých letech, věk a pohlaví nemocných a jejich komorbidity. Výsledky Zjistili jsme že z 1722 operovaných více jak dvě třetiny jsou ženy. V naše souboru je poměr žen je 72,5 % a 27,5 % tvoří muži. Naprosto zjevný je zvyšující trend průměrného věku operovaných nemocných. Hodnota průměrného věku roce 2013 byla 52 let a v roce 2021 již 59, v loňském roce došlo poklesu 56 let. V námi analyzovaném souboru jsme zjistili zároveň vysoký výskyt kardiovaskulárního onemocnění, a to téměř u poloviny nemocných, 855 pacientů trpělo minimálně jednou chorobou kardiovaskulárního onemocnění, což je 49,65 %. Diskuze Toto zjištění koreluje s posledními dostupnými studiemi. Je prokázána souvislost patofyziologických mechanismů vzniku a řady společných rizikových faktorů onemocnění 36 CVI a onemocnění kardiovaskulárního systému Společným jmenovatelem je zřejmě probíhající zánět, při kterém dochází k poškození tepenné či žilní stěny monocyty/ makrofágy a jejich produkty, hlavně metaloproteinázami. Pro obě onemocnění je charakteristická porucha funkce endotelu cévy Závěr Optimální léčba chronické žilní nedostatečnosti je dána precizní identifikací a léčbou zdroje žilního refluxu, která vede k odstranění symptomů nemoci, prevenci recidiv a komplikací i ke zlepšení kosmetického hlediska. Kromě vhodné operační techniky léčby varikozity dolních končetiny, zejména klinického stadia C2, C5, C6, lze použít konzervativní terapii, která rovněž přináší prokazatelně dobré výsledky. Je třeba zvolit efektivní kombinaci kompresivní terapie s účinnými venofarmaky. Toto se velmi dobře osvědčilo v posledních dvou letech, kdy byla epidemie COVID-19. Během první vlny pandemie byly zdravotní služby narušeny méně než v EU obecně, pouze 16 % Čechů uvedlo, že přišli o zdravotní péči.7 Skutečnost se jeví jinak. Epidemie COVID-19 vedla k odložení elektivních operací, menšímu počtu návštěv na pohotovostních odděleních a menšímu využívání ambulantních služeb, což ovlivnilo pacienty s akutním, ale zejména s chronickým onemocněním. Chronická žilní onemocnění a stejně jako kardiovaskulární onemocnění představují velkou a rostoucí epidemiologickou zátěž vzhledem k vysoké prevalenci a nárůstu v souvislosti s věkem i životním stylem, ovlivňující kvalitu života dotčených osob a představují vysoce nákladný socio- ekonomický problém pro veřejné zdravotnictví.

Anglicky

Chronic venous insufficiency is an advanced chronic venous disease that leads to venous hypertension as a result of leading to specific changes in the skin or subcutaneous tissue of the lower extremities. The CEAP classification allows for a standardized classification of chronic venous disease. The basic diagnostic is colour duplex ultrasonography, which allows functional and morphological conclusions regarding specific venous changes and possible differential diagnoses. The therapy of chronic venous insufficiency focuses on to reduce or eliminate the underlying venous hypertension, namely both by conservative means and invasive methods, or surgery. Methodology We retrospectively analyzed data in a hospital-based system for the period 2013-2022. operated patients with a principal diagnosis of I83 (primary lower limb varicosity). We assessed the numbers in each year, age and sex of patients and their comorbidities. Results We found that of the 1722 patients operated on, more than two thirds were women. In our cohort, the proportion of women is 72.5% and 27.5% are men. The increasing trend of the average age of the patients operated on. The value of the average age in 2013 was 52 and in 2021 it was 59, last year the decrease was 56 years. In the cohort we analysed we also found a high incidence of cardiovascular disease, in almost half of the patients, 855 patients. had at least one cardiovascular disease disease, which is 49.65%. Discussion This finding correlates with the latest available studies. The association of pathophysiological mechanisms and a number of common risk factors for disease CVI and cardiovascular disease A common common denominator appears to be ongoing inflammation in which damage to the arterial or venous wall by monocytes/ macrophages and their products, mainly metalloproteinases. Both diseases are characterised by impaired function of the endothelium of the blood vessel The optimal treatment of chronic venous insufficiency is determined by precise identification and treatment of the source of venous reflux, which leading to the elimination of symptoms, prevention of recurrences and complications, as well as cosmetic improvement. In addition to appropriate surgical techniques for the treatment of lower limb varicosity, especially clinical stages C2, C5, C6, can be used conservative therapy, which has also been shown to provide good results. It is necessary to choose an effective combination of compressive therapy with effective veno-pharmaceuticals. This is very has worked very well in the last two years when the epidemic COVID-19. During the first wave of the pandemic, health services were less disrupted than in the EU in general, with only 16% Czechs reported that they had lost health care.7 The reality is appears otherwise. The COVID-19 epidemic led to the postponement of elective operations, fewer visits to emergency departments and less use of outpatient services, which affecting patients with acute but especially chronic disease. Chronic venous disease, as well as cardiovascular diseases represent a large and growing epidemiological burden due to the high prevalence and increase in relation to age and lifestyle, affecting the quality of the lives of the people concerned and represent a highly costly socio- economic problem for public health.