2023
Stabilita koresidenčních partnerství po narození prvního dítěte : zesílil po roce 1989 „ochranný efekt manželství“?
TRÁVNÍČKOVÁ, Marcela a Martin KREIDLZákladní údaje
Originální název
Stabilita koresidenčních partnerství po narození prvního dítěte : zesílil po roce 1989 „ochranný efekt manželství“?
Název anglicky
The Stability of Co-residential Partnerships after First Birth : Did the ‘protective effect of marriage’ increase after 1989?
Autoři
TRÁVNÍČKOVÁ, Marcela a Martin KREIDL ORCID
Vydání
Sociologický časopis, Praha, Sociologický ústav AV ČR, 2023, 0038-0288
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.400
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/23:00134059
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
UT WoS
EID Scopus
Klíčová slova česky
manželství; kohabitace; koresidenční partnerství; partnerská nestabilita
Klíčová slova anglicky
marriage; cohabitation; coresident partnership; union instability
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 3. 2024 13:52, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Článek zkoumá partnerskou stabilitu po narození prvního dítěte v ČR. Sleduje, jak se napříč generacemi proměnil tzv. "ochranný efekt manželství" a také, jestli se liší podle načasování manželství (srovnává manželství uzavřená před a po narození dítěte). Pomocí dat z českého výzkumu GGS z roku 2005 ukazujeme, že nestabilnější svazky jsou přímá manželství a kohabitace jsou nejméně stabilní - šance na rozpad je v nich o 142 % vyšší než v manželství bez předchozí kohabitace. Ochranný efekt manželství po roce 1989 narostl. Stejně tak posílal i role načasování manželství. Po roce 1989 mají manželství před porodem větší stabilizační efekt než manželství legitimizační (uzavřená až po narození dítěte).Celkově článek ukazuje, jak se v době rostoucí individualizované volby proměňují důsledky těchto voleb.
Anglicky
This article investigates the stability of co-residential partnerships after first birth in the Czech Republic. It explores the ‘marriage premium’, which refers to the advantage that children born to married parents have in comparison to other parental arrangements, and also highlights change in the “marriage premium” after 1989. The analysis also examines the effect of marriage timing: Does the marriage premium differ between pre-birth and post-birth marriages? Did the effect of timing also change after 1989? The analysis is based on Czech GGS (Generations and Gender Survey) data from 2005. Direct marriages are the most stable unions, cohabitations are the least stable. Among couples who were not married, the odds of dissolution increased by 142 per cent (in comparison to marriages without pre-marital cohabitation). This ‘marriage premium’ increased after 1989. Marriage timing has come to play an increasingly important role. In the pre-1989 marriage cohort, pre-birth and post-birth marriage had the same stabilising effect. After 1989, however, pre-delivery wedding stabilises unions more than post-delivery legitimising marriages. We conclude that the era of highly individualised partnership choices has clearly shone a light on the consequences of these choices for subsequent union stability.
Návaznosti
| GA20-12364S, projekt VaV |
|
