Nestátní právo v oblasti mezinárodního obchodu aneb ke konceptu Lex Mercatoria 21. století

ROZEHNALOVÁ, Naděžda, Lukáš GRODL, Jiří VALDHANS, Tereza KYSELOVSKÁ, Patrik PROVAZNÍK, Jan HODERMARSKY, Radovan MALACHTA a Jan KADLEC. Nestátní právo v oblasti mezinárodního obchodu aneb ke konceptu Lex Mercatoria 21. století. Online. 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2022. Edice Scientia 738. ISBN 978-80-280-0246-6. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0246-2022.

Základní údaje

• Originální název: Nestátní právo v oblasti mezinárodního obchodu aneb ke konceptu Lex Mercatoria 21. století
• Autoři: ROZEHNALOVÁ, Naděžda, Lukáš GRODL, Jiří VALDHANS, Tereza KYSELOVSKÁ, Patrik PROVAZNÍK, Jan HODERMARSKY, Radovan MALACHTA a Jan KADLEC.
• Vydání: 1., elektronické vyd. Brno, Edice Scientia 738, 2022.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Typ výsledku: Editorství odborné knihy
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• WWW: Čítárna Munispace
• ISBN: 978-80-280-0246-6
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0246-2022
• Štítky: Munipress

Anotace

Oblast mezinárodního obchodního styku (resp. ekonomického styku) je oblastí, v níž se výrazně uplatňují tzv. nestátní prostředky právní regulace - z jiného pohledu soft law - tedy prostředky vytvářené mimo legislativní činnost státu či států. Poslední desetiletí přinášejí nový rozměr diskusí. Profilují se jak doktríny na úrovni mezinárodního práva soukromého, tak diskuse na úrovni procesního uchopení v rámci rozhodčího řízení, případně doktríny obhajující plnou autonomii na právu státu. Diskuse je v posledních dvou letech vedena na oboru mezinárodního práva soukromého a obchodního, tj. hodnocení stávajících doktrín a rozhodovací praxe zejména rozhodčích soudů, dvěma rozdílnými pohledy: pohledem integračním, umisťujícím tyto prostředky jako jednotlivé regulační nástroje do rámce pozitivních úprav a těmi také ohraničující autonomii spíše jednotlivých prostředků; a pohledem transnacionálním, odpoutávajícím tyto prostředky od jednotlivých národních úprav, resp. i hmotněprávních nadnárodních úprav.

Anotace anglicky

Soft law in international trade, and to an extent in similar international relations, is subject to certain paradoxes. The lex mercatoria doctrine divides the academic community, not only as to the conceptual question but also the implications in terms of the relevant applicable law to the potential dispute. However, the case is different for respective individual non-state rules. Their existence is accepted and highly valued both in terms of their use in contracting and formulation of the contract’s content, as well as in court or arbitral tribunal decision-making. The impending fundamental discrepancy is the degree of conceptualism in the evaluation of each of the non-state rules and their subsequent transposition into a coherent doctrine that seeks to compete with the existing private international law concepts. Lex mercatoria, or the transnational law of international trade (as a more appropriate name would perhaps be for a concept detached from national laws), has emerged in strong interaction with international practice. The emergence was, and still is, both spontaneous and unwritten, as well as formulated in various legal rules. Such rules’ essential characteristics are their familiarity, applicability, and actual usage in international trade practice. However, in all forms, they originate outside the regular legislative process. It is precisely this deficit of proper law-making that, among other things, can be used against the very existence of the lex mercatoria doctrine. The question is no longer “whether” lex mercatoria exists. The rules, at least in their soft law form, do exist, are identifiable, and are commonly applied. They are observably used in the contracting practice and decision-making. The question is instead “when” and “under what conditions” is the lex mercatoria applied. This book presents two fundamental concepts of understanding the non-state rules, as they appear in the field of international trade –integrative and transnational.