Die Verlorenen Schlüssel. Wie kann man Konzeptkunst lesen? Ästhetische Kommunikation aus kognitivistischer Perspektive.

FIŠER, Zbyněk. Die Verlorenen Schlüssel. Wie kann man Konzeptkunst lesen? Ästhetische Kommunikation aus kognitivistischer Perspektive. 2023.

Základní údaje

• Originální název: Die Verlorenen Schlüssel. Wie kann man Konzeptkunst lesen? Ästhetische Kommunikation aus kognitivistischer Perspektive.
• Název česky: Ztracené klíče. Jak číst konceptuální umění? Estetická komunikace z kognitivistické perspektivy.
• Název anglicky: The Lost Keys. How to read conceptual art? Aesthetic communication from a cognitivist perspective.
• Autoři: FIŠER, Zbyněk.
• Vydání: 2023.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 60204 General literature studies
• Stát vydavatele: Rakousko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Současné české umění; konceptuální umění; experimentální poezie
• Klíčová slova anglicky: Czech contemporary art; concept art; experimental poetry

Anotace

Der Zuschauer kommt in die Galerie mit eigenen ästhetischen und Lebenserfahrungen, mit kunsthistorischen Kenntnissen, kulturellen Erwartungen oder Wünschen. Seine Vorstellungen und ästhetische Interaktion mit der Kunst kann ein Künstler mit unterschiedlichen Strategien beeinflussen: mit dem Titel des Werkes, mit gezielten intertextuellen Anspielungen, mit eigenem interpretativen Kommentar oder sogar mit Instruktionen, was man sich vorstellen soll. Der Künstler der Konzeptkunst rechnet dabei mit einem aktiven Zuschauer, wenn er in die erwartete Interaktion eines Rezipienten mit seinem Werk unterschiedliche performative, narrative und interpretative Szenarios einbaut. An Beispielen aus der zeitgenössischen tschechischen konzeptuellen Kunst wird gezeigt, wie die literaturwissenschaftlichen und kognitivistichen Ansätze zur Semantisierung der ästhetischen Kommunikation beitragen können.

Anotace česky

Divák přichází do galerie s vlastními estetickými a životními zkušenostmi, znalostmi dějin umění, kulturními očekáváními či touhami. Umělec může jeho představy a estetickou interakci s uměním ovlivnit různými strategiemi: názvem díla, cílenými intertextuálními narážkami, vlastním interpretačním komentářem nebo dokonce návodem, co si má představit. Umělec konceptuálního umění tak počítá s aktivním divákem, když do očekávané interakce recipienta s jeho dílem začleňuje různé performativní, narativní a interpretační scénáře. Na příkladech ze současného českého konceptuálního umění bude ukázáno, jak mohou literárněvědné a kognitivistické přístupy přispět k sémantizaci estetické komunikace.

Anotace anglicky

The viewer comes to the gallery with his or her own aesthetic and life experiences, knowledge of art history, cultural expectations or desires. An artist can influence his ideas and aesthetic interaction with art with different strategies: with the title of the work, with targeted intertextual allusions, with his own interpretative commentary or even with instructions on what to imagine. The artist of conceptual art thereby counts on an active spectator when he incorporates different performative, narrative and interpretative scenarios into the expected interaction of a recipient with his work. Examples from contemporary Czech conceptual art are used to show how literary and cognitivist approaches can contribute to the semantisation of aesthetic communication.