2023
Rechtsschutzauftrag oder Rechtsstaatlichkeitskriterium? Zum Bedeutungswandel des Art. 19 EUV in der Rechtsprechung des EuGH
VINCZE, AttilaZákladní údaje
Originální název
Rechtsschutzauftrag oder Rechtsstaatlichkeitskriterium? Zum Bedeutungswandel des Art. 19 EUV in der Rechtsprechung des EuGH
Název česky
Mandát k právní ochraně nebo kritérium právního státu? O měnícím se významu čl. 19 SEU v judikatuře ESD
Název anglicky
Mandate of Legal Protection or Criterion of the Rule of Law? On the Change of Meaning of Art. 19 TEU in the Case Law of the ECJ
Autoři
VINCZE, Attila (348 Maďarsko, garant, domácí)
Vydání
Der Staat : Zeitschrift für Staatslehre, öffentliches Recht und Verfassungsgeschichte. Berlin, Duncker & Humblot, 2023, 0038-884X
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14220/23:00130790
Organizační jednotka
Právnická fakulta
Klíčová slova česky
soudcovská nezávislost; právní stát; locus standi; SDEU; přístup k soudu
Klíčová slova anglicky
judicial indpendence; Rule of Law; locus standi; CJEU; access to court
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 4. 2024 13:59, Mgr. Petra Georgala
V originále
Mit dem Vertrag von Lissabon wurde den Mitgliedstaaten die Pflicht und die Aufgabe auferlegt, einen wirksamen Rechtsschutz zu gewährleisten. Dieser Auftrag wurde während der letzten Jahre zu einem Maßstab der richterlichen Unabhängigkeit und damit zu einem Instrument zur Lösung der Rechtsstaatlichkeitskrise der EU umgewandelt. Diese materiellrechtliche Sichtweise ist jedoch sehr eng, vernachlässigt die verfahrensrechtlichen Hindernisse und ist daher einseitig. Der vorliegende Artikel zeigt die formellen und informellen Hürden bei der Durchsetzung dieser neu gefundenen Standards der richterlichen Unabhängigkeit auf und hebt hervor, dass der Zugang zum Gericht - als ein Teil des wirksamen Rechtsschutzes - eine Vorbedingung für jedwede Bewertung der richterlichen Unabhängigkeit ist.
Česky
Lisabonská smlouva uložila členským státům povinnost a úkol zajistit účinnou soudní ochranu. Tento mandát se v posledních několika letech proměnil v opatření k zajištění nezávislosti soudů, a tím i v nástroj k řešení krize právního státu v EU. Tento věcný pohled je však velmi úzký, opomíjí procesní překážky, a je proto jednostranný. Tento článek poukazuje na formální a neformální překážky při prosazování těchto nově objevených standardů nezávislosti soudů a zdůrazňuje, že přístup k soudu - jako součást účinné soudní ochrany - je předpokladem pro jakékoli hodnocení nezávislosti soudů.
Anglicky
The Lisbon Treaty imposed on Member States the duty and the task of ensuring effective judicial protection. This mandate has been transformed during the last few years into a measure of judicial independence and thus into an instrument for solving the EU's rule of law crisis. However, this substantive view is very narrow, neglects the procedural obstacles and is therefore one-sided. This article highlights the formal and informal hurdles in enforcing these newfound standards of judicial independence and emphasises that access to the court - as a part of effective judicial protection - is a precondition for any assessment of judicial independence.
Návaznosti
| 101002660, interní kód MU |
|
