Imunoonkoterapie u pacientek s onkogynekologickými nádory

NÁLEŽINSKÁ, Monika, Charles K ANDERSON, Audrey PAIGE GARRETT, Kathleen YANG a Josef CHOVANEC. Imunoonkoterapie u pacientek s onkogynekologickými nádory. Onkologická revue. Praha: Current Media, 2023, roč. 10, č. 3, s. 178-188. ISSN 2464-7195.

Základní údaje

• Originální název: Imunoonkoterapie u pacientek s onkogynekologickými nádory
• Název anglicky: Immuno-oncotherapy in patients with oncogynaecological tumours
• Autoři: NÁLEŽINSKÁ, Monika (203 Česká republika, domácí), Charles K ANDERSON (203 Česká republika), Audrey PAIGE GARRETT, Kathleen YANG a Josef CHOVANEC (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Onkologická revue, Praha, Current Media, 2023, 2464-7195.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30204 Oncology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/23:00131584
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: gynekologická onkologie; protinádorová imunoterapie; monoklonální protilátky; biosimilární léčiva; konjugáty monoklonálních protilátek a cytostatika; checkpoint inhibitory
• Klíčová slova anglicky: gynecologic oncology; cancer immunotherapy; monoclonal antibodies; biosimilars; antibody-drug conjugates; immune checkpoint inhibitors.
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Problematiku imunoonkoterapie u gynekologických malignit není snadné představit přehledně a stručně, aniž bychom se dopustili zavádějících simplifikací. Historie imunoterapie gynekologických malignit začíná v 70. letech 20. století aplikací BCG vakcíny za účelem stimulace imunitního systému u pacientek s karcinomem ovaria. Imunoonkoterapie je dalším nástrojem v systémové léčbě gynekologických malignit, jež jsou pro její účinky málo příznivé (vysoce imunosupresivní nádorové mikroprostředí, malá přítomnost tumor infiltrujících lymfocytů a jejich vyčerpanost a až na výjimky nízká mutační nálož nádorových buněk). Z vyjmenovaných důvodů se v klinické praxi potvrdila i malá účinnost imunoonkoterapeutik v monoterapii a obvykle se kombinují s konvenční chemoterapií nebo s cílenými terapeutiky. Vzhledem k tomu, že časná stadia gynekologických malignit jsou zpravidla řešena chirurgicky, přichází systémová léčba a následná imunoonkoterapie do léčebného schématu v situaci metastazujícího pokročilého onemocnění u předléčených pacientek s komorbiditami. Uvedené platí s výjimkou bevacizumabu, který je součástí prvoliniového režimu v kombinaci s konvenční chemoterapií u epiteliálních nádorů vaječníku, a s výjimkou oregovomabu, který je v rámci klinických studií fáze III testován rovněž v první linii systémové kombinované terapie u karcinomu ovaria. Nejlepší výsledky byly zatím popsány ve studiích u pokročilého karcinomu endometria s užitím kombinace antiangiogenního přípravku lenvatinibu a inhibitoru kontrolního bodu pembrolizumabu. Tyto poznatky dokládá i recentní změna v doporučených postupech České onkologické společnosti ČLS JEP. V probíhajících klinických studiích po celém světě probíhá sledování dalších inhibitorů kontrolních bodů v kombinaci s protilátkami CTLA-4.

Anotace anglicky

The landscape of cancer immunotherapy for gynecologic malignancies is wide, complex and unstructured. The aim of this review article is to summarize updated results of clinical trials of all types of cancer immunotherapy (monoclonal antibodies, antibody-drug conjugates, immune checkpoint inhibitors) and to discuss current applications and future perspectives. Immunooncology has been difficult to utilize in ovarian cancer due to extremely tumor suppressive microenvironment, low number of tumor-infiltrating lymphocytes, low presence of microsatellite instability when compared to cervical and endometrial carcinoma. Strategies to overcome this include combining immunotherapy with conventional cytotoxic drugs. The history of immunotherapy in gynecological malignancies begins with Bacillus Calmette-Guerin in the 1970s, followed by bevacizumab and more recently several novel immunological based compounds (oregovomab is also being tested in first-line systemic combination therapy for ovarian cancer in phase III clinical trials). Checkpoint inhibition alone has been effective in endometrial and cervical cancer. More recently the combination of pembrolizumab and lenvatinib in advanced and recurring endometrial carcinoma has shown profound response even in microsatellite instability-high subtypes. Pembrolizumab has been utilized in PD-L1 positive cervical carcinoma and other checkpoint inhibitors are being combined with CTLA-4 antibodies in ongoing clinical trials globally. These results are reflected in updated guidelines of the Czech Society for Oncology.