Ve stínu genocidy a na křižovatce mezi kulturami: Mren

FOLETTI, Ivan. Ve stínu genocidy a na křižovatce mezi kulturami: Mren. In Až nezůstane kámen na kameni: kulturní dědictví království středověké Arménie. 2023.

Základní údaje

• Originální název: Ve stínu genocidy a na křižovatce mezi kulturami: Mren
• Název anglicky: In the Shadow of Genocide and at the Crossroads of Cultures: Mren
• Autoři: FOLETTI, Ivan.
• Vydání: Až nezůstane kámen na kameni: kulturní dědictví království středověké Arménie. 2023.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Mren; Cultural Genocide; Art and Culture; Mediterranean

Anotace

Chrám v Mrenu se dnes nachází na samotné hranici mezi Tureckem a Arménií. Dostat se k němu je výzvou a jeho aktuální stav dochování je žalostný, co víc, podle všeho se stal v minulých desetiletích cílem útoků těžké vojenské techniky. Jako u mnohých jiných památek v regionu (například kláštery Horomos či Khtzkonk) se zdá, že jejich přináležitost k arménské kulturní tradici byla důvodem, proč se je někdo během 20. století snažil doslova vymazat z mapy světa. Všechny indicie ukazují, že šlo o tureckou armádu, která na těchto „arménských“ památkách zkoušela svou techniku. Když se však podíváme do 7. století, do doby, kdy katedrála v Mrenu vznikala, byla situace v regionu úplně jiná: na pomezí mezi Araby a východními Římany existovala kultura s vlastní identitou, a přece jasně rozkročená mezi východem a západem, kultura, která byla ze své podstaty kosmopolitní. Chrám v Mrenu nám tak bolestně ukazuje, jak tragicky nepřesné jsou nacionalistické kategorie posledních dvou století, zvláště když jsou projektovány do daleké minulosti.

Anotace anglicky

Today, the temple of Mren is located on the very border between Turkey and Armenia. Getting to it is a challenge, and its current state of preservation is deplorable; what is more, it has apparently been the target of attacks by heavy military equipment in recent decades. As with many other monuments in the region (such as the Horomos or Khtzkonk monasteries), it seems that their attachment to the Armenian cultural tradition was the reason why someone tried to literally wipe them off the map during the 20th century. All indications are that it was the Turkish army that tested its techniques on these "Armenian" monuments. However, if we look back to the 7th century, to the time when the cathedral of Mren was built, the situation in the region was very different: on the border between the Arabs and the Eastern Romans, there was a culture with its own identity, yet clearly straddling the East-West divide, a culture that was inherently cosmopolitan. The Temple of Mren thus painfully shows us how tragically inaccurate the nationalist categories of the last two centuries are, especially when projected into the distant past.

Návaznosti

• GF21-01706L, projekt VaV: Název: Kulturní dialogy v Jihokavkazském regionu ve středověku: historiografická a historicko-umělecká perspektiva (Akronym: CIMS)

Investor: Grantová agentura ČR, Cultural Interactions in the Medieval Subcaucasian Region: Historiographical and Art-Historical Perspectives, Partnerská agentura