Vývoj grafémiky majuskulního /č/, /ř/, /ž/ v kramářských písních vydaných v Olomouci, Litomyšli, Chrudimi a Jihlavě od 17. do 19. století

KOSEK, Pavel a Martin BŘEZINA. Vývoj grafémiky majuskulního /č/, /ř/, /ž/ v kramářských písních vydaných v Olomouci, Litomyšli, Chrudimi a Jihlavě od 17. do 19. století. In Alena M. Černá, Tereza Hejdová, Štěpán Šimek, Miloslava Vajdlová (eds.). Inspirace slovy. Sborník příspěvků k 70. narozeninám Petra Nejedlého. Praha: Scriptorium, 2023, s. 148-163. ISBN 978-80-7649-051-2.

Základní údaje

• Originální název: Vývoj grafémiky majuskulního /č/, /ř/, /ž/ v kramářských písních vydaných v Olomouci, Litomyšli, Chrudimi a Jihlavě od 17. do 19. století
• Název anglicky: Development of capital letters for phonemes /č/, /ř/, /ž/ in Czech broadside ballads published in Olomouc, Litomyšl, Chrudim, and Jihlava from the 17th to the 19th century
• Autoři: KOSEK, Pavel a Martin BŘEZINA.
• Vydání: Praha, Alena M. Černá, Tereza Hejdová, Štěpán Šimek, Miloslava Vajdlová (eds.). Inspirace slovy. Sborník příspěvků k 70. narozeninám Petra Nejedlého, od s. 148-163, 16 s. 2023.
• Nakladatel: Scriptorium

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Popularizační texty a aktivity
• Obor: 60203 Linguistics
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-7649-051-2
• Klíčová slova česky: kramářské písně; vývoj českého pravopisu; tiskařský/bratrský pravopis; velká písmena
• Klíčová slova anglicky: Czech broadside ballads; development of Czech orthography; printers’/Brethren orthography; capital letters
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Studie provádí analýzu vybraných kramářských písní vydaných v tiskárnách působících v Olomouci, Litomyšli, Chrudimi a Jihlavě od 40. let 17. stol. do 60. let 19. stol. Článek je založen na úplných transliteracích 88 kramářských tisků. Zaměřuje se na konkurenci majuskulních podob českých fonémů /č/, /ř/, /ž/ (IPA /ʧ/, /r̩/, /ʒ/): spřežkových ( čest), spřežkově-diakritických ( člověk), diakritických (<Čaſto> často) nebo jednoduchých/pozičních ( živ). Příspěvek prezentuje následující výsledky: 1. Před rokem 1800 lze pozorovat jasný rozdíl mezi majuskulní podobou pro /ž/, u které převažuje způsob diakritického záznamu <Ž>, a /č/, /ř/, u kterých převažuje spřežkově-diakritická forma záznamu , . 2. Od přelomu 18. a 19. stol. převažuje u všech fonémů diacritiký způsob záznamu <Č>, <Ř>, <Ž>. 3. Po celé sledované období je distribuce nediakritických způsobů záznamu /ž/ ovlivněna písmovými sadami.

Anotace anglicky

The paper presents an analysis of selected Czech broadside ballads published in printing houses in Olomouc, Litomyšl, Chrudim, and Jihlava from the beginnings of Czech broadside ballads production in the 1640s to the 1860s. The study is based on complete transliterations of 88 individual printings. It focuses on the development of competing capitalized forms for Czech phonemes /č/, /ř/, /ž/ (IPA /ʧ/, /r̩/, /ʒ/): digraphic ( čest), digraphic-diacritic ( člověk), diacritic (<Čaſto> často), or simple/positional ( živ). The paper shows: 1. Before 1800, there is an obvious difference between capitalized forms for /ž/, which is predominantly diacritic (<Ž>), and /č/, /ř/, which are predominantly digraphic-diacritic (, ). 2. At the turn of the 18th and 19th centuries, the diacritic forms <Č>, <Ř>, <Ž> for /č/, /ř/, /ž/ prevail. 3. Throughout the period analyzed, the distribution of the non-diacritic form for /ž/ is influenced by particular typefaces.

Návaznosti

• MUNI/A/1249/2022, interní kód MU: Název: Lexikon a gramatika češtiny III - 2023

Investor: Masarykova univerzita, Lexikon a gramatika češtiny III - 2023