2023
Hermeneutika a interpretační nespravedlnost
DOMINIK, MartinZákladní údaje
Originální název
Hermeneutika a interpretační nespravedlnost
Název anglicky
Hermeneutics and interpretive injustice
Autoři
Vydání
Filozofie za horizontem událostí, 2023
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
hermeneutika, hermeneutická nespravedlnost, interpretační nespravedlnost, interpretace
Klíčová slova anglicky
hermeneutics, hermeneutical injustice, interpretive injustice, interpretation
Změněno: 17. 11. 2023 10:19, Mgr. et Mgr. Martin Dominik
V originále
Hermeneutika je umění rozumění. Zabývá se jazykem a tradičně hledá způsob, jak má interpret nalézt správný význam. Má sloužit jednotlivci k tomu, aby správně porozuměl. Je tedy individualistická. Rozumění a jazyk jsou ale intersubjektivní a slouží praktickému společenskému cíli. Jsou nezbytné pro spolupráci hypersociálních lidí, která je běžně zajištěna skrze jazykovou interakci. Ta se odehrává mezi aktéry, jejichž vztah je nasycen mocí a ovlivněn společenskými a morálními normami, včetně předsudků. Rozumění jimi může být negativně ovlivněno a může být také zraňující a nespravedlivé. V tomto ohledu vycházím z prací Fricker, Mediny, Posey a dalších o hermeneutické nespravedlnosti. Hermeneutická nespravedlnost spočívá v tom, že určitá významná oblast sociální zkušenosti je z důvodu hermeneutické marginalizace zastřena kolektivnímu porozumění (Fricker, 2007). Brání sdílenému rozumění a zbavuje subjekt i sebeporozumění (Fricker, 2007). Subjekt je umlčován, nepochopen nebo marginalizován (Medina, 2017). Nespravedlnost ovlivňuje samotnou konstituci subjektu, který bojuje o uznání (Honneth, 1995). V radikálních případech může vést až k hermeneutické smrti (Medina, 2017). Marginalizovaní musí navíc vykonat více epistemické práce než příslušníci dominantní skupiny (Posey, 2021). Hermeneutická nespravedlnost je nejen epistemickou, ale i morální křivdou. Jelikož je předmětem mého zájmu vlastní hermeneutika, činím oproti uvedeným autorům posun v perspektivě. Abych ho nezastíral, používám termín interpretační nespravedlnost. Ta nastává při interpretaci řeči. Nad rámec dosavadní literatury tvrdím, že interpretační nespravedlnost je možné pojímat obecněji, nejen ve vztahu marginalizovaných a dominantních skupin. Domnívám se, že tradiční přístup k interpretaci je nedostatečný. Hermeneutika by měla zohledňovat rovněž sociální dimenzi rozumění. Aby čelila nespravedlnosti, měla by být ctnostná v morálním i epistemickém smyslu.
Anglicky
Hermeneutics is the art of understanding. It deals with language and traditionally seeks to find the correct meaning for the interpreter. It is meant to serve the individual to understand correctly. It is therefore individualistic. But understanding and language are intersubjective and serve a practical social purpose. They are necessary for the cooperation of hypersocial people, which is normally provided through linguistic interaction. The latter takes place between actors whose relationship is saturated with power and influenced by social and moral norms, including prejudice. Understanding can be negatively affected by them and can also be hurtful and unfair. In this regard, I draw on the work of Fricker, Medina, Posey, and others on hermeneutic injustice. Hermeneutic injustice occurs when a significant area of social experience is obscured from collective understanding due to hermeneutic marginalization (Fricker, 2007). It impedes shared understanding and deprives the subject of self-understanding (Fricker, 2007). The subject is silenced, misunderstood, or marginalized (Medina, 2017). Injustice affects the very constitution of the subject who struggles for recognition (Honneth, 1995). In radical cases, it can lead to hermeneutic death (Medina, 2017). Moreover, the marginalized must do more epistemic work than members of the dominant group (Posey, 2021). Hermeneutic injustice is not only an epistemic injustice but also a moral injustice. Since the subject of my interest is hermeneutics proper, I am making a shift in perspective from the above authors. In order not to obscure it, I use the term interpretive injustice. This occurs in the interpretation of speech. Going beyond the existing literature, I argue that interpretive injustice can be conceptualized more generally, not only in relation to marginalized and dominant groups. I argue that the traditional approach to interpretation is inadequate. Hermeneutics should also take into account the social dimension of understanding. To counter injustice, it should be virtuous in both a moral and epistemic sense.
Návaznosti
| MUNI/A/1082/2022, interní kód MU |
|