J 2023

The instrumentalization of the "tortured artist myth": The birth of a legend of the völkisch writer Guido List

PYTLÍK, Petr

Základní údaje

Originální název

The instrumentalization of the "tortured artist myth": The birth of a legend of the völkisch writer Guido List

Název česky

Instrumentalizace „mýtu o trpícím umělci“: Zrození legendy národoveckého spisovatele Guida Lista

Název anglicky

The instrumentalization of the "tortured artist myth": The birth of a legend of the völkisch writer Guido List

Autoři

PYTLÍK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik, Brno, Masarykova univerzita, 2023, 1803-7380

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60200 6.2 Languages and Literature

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14410/23:00132323

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

mýtus trpícího umělce ; völkisch ; Guido List; Armanenorden ; moderní esoterika ; novopohanské hnutí ; kult osobnosti

Klíčová slova anglicky

tortured artist myth ; völkisch movement ; Guido List ; Armanenorden ; modern esotericism ; neopagan movement ; personality cult

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 31. 1. 2024 15:25, Mgr. Daniela Marcollová

Anotace

V originále

This article presents the legend about Guido List, an Austrian völkisch oriented writer, a typical instance of the "suffering-artist-myth". The crucial question then is: How is it possible that a thoroughly mediocre writer who under normal circumstances would have been long forgotten became a legend in the occult and right-wing movements in the 20th century, and moreover, maintains this status till nowadays? The article shows the role of List´s self-portraying and focuses on the instrumentalization of “the tortured artist myth” by him, his followers, but also in the contemporary neopagan and right-wing movement.

Česky

Tento článek představuje legendu o Guidovi Listovi, rakouském národoveckém spisovateli, jako typický příklad „mýtu trpícího umělce“. Zásadní otázka tedy zní: Jak je možné, že veskrze průměrný spisovatel, který by za normálních okolností byl dávno zapomenut, se stal legendou okultních a pravicových hnutí 20. století, a navíc si tento status udržel dodnes? Článek ukazuje roli Listovy autostylizace a zaměřuje se na instrumentalizaci „mýtu trpícího umělce“ jím, jeho následovníky, ale i současným novopohanským a pravicovým hnutím.