2023
„Jsme ve válce…“ : pokus o diskursivní analýzu fráze používané v českých médiích v souvislosti s válkou na Ukrajině
VEČEŘA, PavelZákladní údaje
Originální název
„Jsme ve válce…“ : pokus o diskursivní analýzu fráze používané v českých médiích v souvislosti s válkou na Ukrajině
Název anglicky
"We are at war..." : an attempt at a discursive analysis of a phrase used in the Czech media in connection with the war in Ukraine
Autoři
VEČEŘA, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Prešov, Médiá a text 8 : variácie mediálneho textu, od s. 67-78, 12 s. 2023
Nakladatel
Prešovská univerzita v Prešove
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50800 5.8 Media and communications
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14230/23:00132330
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-555-3168-7
Klíčová slova česky
česká média; válka na Ukrajině; diskurs; diskursivní analýza; ideologie
Klíčová slova anglicky
Czech media; war in Ukraine; discourse; discourse analysis; ideology
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 27. 3. 2024 15:30, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Příspěvek představuje pokus o diskursivní analýzu fráze „jsme ve válce“, která se v českém mediálním prostoru začala ve zvýšené míře používat po 24. únoru 2022, kdy Rusko vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Tento slovní obrat je však v českém mediálním prostoru přítomen mnohem déle, v posledních letech se používal zejména v mediálních produktech věnujících se islamistickým útokům, uprchlické vlně z r. 2015 a koronavirové pandemii po r. 2020. Nyní jeho exploatace kulminuje v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jak je fráze „jsme ve válce“ instrumentalizována ve snaze prezentovat válku na Ukrajině jako válečný stav, v němž se nachází i český stát a česká společnost, případně celé euroamerické společenství (Západ). Příspěvek se zaměřuje na to, jakým způsobem se ve vybraných mediálních produktech vytváří „my-skupina“ a „oni-skupiny“, kteří jedinci a které skupiny jsou vyzdvihováni/y či naopak vylučováni/y, ale také jaké historické odkazy jsou v souvislosti s válkou na Ukrajině připomínány. Text vychází z teorie sociální konstrukce reality sociologů Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, podle níž je každá realita konstruována sociálně, a proto je třeba analyzovat procesy ustavující to, co je v dané společnosti považováno za „vědění“, jež je veřejnosti zprostředkováváno mj. s pomocí médií. Mediální obsahy totiž nesou ideologickou výbavu, která přisuzuje jedincům, skupinám, událostem či věcem určitou pozici, vykreslovanou buď pozitivně nebo negativně. Mechanismy institucionalizované společnosti, mj. s využitím médií, tak vkládají do vědomí členů společnosti preferované systémy idejí, hodnot a přesvědčení. Tento příspěvek bude využívat teorii ideologie Johna B. Thompsona nabízející terminologii diskursivních mechanismů a strategií.
Anglicky
The paper presents an attempt at a discursive analysis of the phrase "we are at war", which began to be used in the Czech media space to an increased extent after February 24, 2022, when Russia militarily invaded neighboring Ukraine. However, this phrase has been present in the Czech media space for much longer, and in recent years it has been used mainly in media products devoted to Islamist attacks, the refugee wave of 2015 and the coronavirus pandemic after 2020. Now its exploitation is culminating in the context of Russian aggression against Ukraine. The aim of this paper is to show how the phrase "we are at war" is instrumentalized in an attempt to present the war in Ukraine as a state of war in which the Czech state and Czech society, or the entire Euro-American community (the West), find themselves. The paper focuses on how "we-group" and "them-groups" are created in selected media products, which individuals and which groups are highlighted or excluded, but also what historical references are commemorated in connection with the war in Ukraine. The text is based on the theory of social construction of reality by sociologists Peter L. Berger and Thomas Luckmann, according to which every reality is constructed socially, and therefore it is necessary to analyze the processes constituting what is considered "knowledge" in a given society, which is mediated to the public, among other things, with the help of the media. Media content carries an ideological rig that assigns individuals, groups, events or things a certain position, portrayed either positively or negatively. The mechanisms of an institutionalized society, including the use of the media, thus insert into the consciousness of the members of society the preferred systems of ideas, values and beliefs. This paper will use John B. Thompson's theory of ideology offering terminology of discursive mechanisms and strategies.