k 2023

Permakultura jako negantropie: Interpretace alternativního zemědělství perspektivou Bernarda Stieglera

NĚMEČEK, Karel

Základní údaje

Originální název

Permakultura jako negantropie: Interpretace alternativního zemědělství perspektivou Bernarda Stieglera

Název česky

Permakultura jako negantropie: Interpretace alternativního zemědělství perspektivou Bernarda Stieglera

Název anglicky

Permaculture as negantrhopy: An interpretation of alternative agriculture through the perspective of Bernard Stiegler

Autoři

NĚMEČEK, Karel

Vydání

Filozofie za horizontem událostí, 2023

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova česky

permakultura; negantropie; Bernard Stiegler; zemědělství; différance

Klíčová slova anglicky

permaculture; negantropy; Bernard Stiegler; agriculture; différance
Změněno: 29. 5. 2024 14:03, Mgr. Blanka Farkašová

Anotace

V originále

Konferenční příspěvek se věnuje permakultuře jako negantropické činnosti. Vychází ze širšího empirického výzkumu, ovšem soustředí se primárně na filozofický koncept, se kterým výzkum pracoval. Cílí na představení negantropie českému publiku a její rozvinutí skrz permakulturu. Negantropie je pojmem francouzského filozofa techniky Bernarda Stieglera. Pro Stieglera (2018) koncept představuje žádoucí typ lidské činnosti, který vede k dočasnému od/posunutí entropického rozpadání systémů, tedy k negativní entropii (negentropii). Na základě interpretace textů o permakultuře ukazuji, že permakulturní přístup k zemědělství představuje právě takovou činnost. Permakultura označuje zemědělství zaměřené na udržitelnou simulaci ekosystémů, usilující o zvýšení biodiverzity i holistickou integraci s okolním prostředím, ne primárně o maximalizaci úrody. Takový systém pak zůstává otevřen i vznikání za horizontem událostí – zde chápaném jako horizont očekávatelného, respektive dohlédnutelného. Právě otevřenost náhodnému a nečekanému vznikání poskytuje větší prostor pro adaptabilitu a flexibilitu. Tím jednak stojí v protikladu k monokulturnímu zemědělství, jenž představuje snahu o plnou kontrolu i potlačení dopadů externalit, a jednak zavdává základ pro différance (posunutí zrozdílněním), nutnou podmínku negentropie. Stručně, hyper-moderní systémy maximalizující kontrolu, jichž je monokulturní zemědělství příkladem, podle Stieglera différance zkratují, čímž vlastně blokují systémovou revitalizaci jednotlivěním – adaptivním vývojem překračujícím horizont očekávatelného. Taková revitalizace ale právě skýtá potenciál pro dočasnou negentropickou rezistenci. Systém, který ji blokuje, proto působením entropie nutně postupně degeneruje a rozptyluje se. Permakulturní principy pak mohou představovat recept na vzdor proti takovému vývoji. Srovnáním textů o permakultuře se Stieglerovým uvažování o negantropii ukážu, jak permakultura představuje vhodnou ilustraci negantropické činnosti. Tím chci koncept jednak rozvinout a vysvětlit, jednak i permakulturu teoreticky uchopit.