Archäologische Untersuchungen zum „Zigeunerlager“ von Lety (1942-1943)

VAŘEKA, Pavel, Zdeňka VAŘEKOVÁ, Petr NETOLICKÝ a Michal VÁGNER. Archäologische Untersuchungen zum „Zigeunerlager“ von Lety (1942-1943). In Chvojka, Ondřej; Chytráček, Miloslav; Gruber, Heinz; Husty, Ludwig; John, Jan; Klimesch, Wolfgang; Sandner, Ruth; Schmotz, Karl. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich : 30. Treffen 22. bis 24. Juni 2022 in Flossenbürg. Rahden/Westf.: Marie Leidorf, 2023, s. 107-120. ISBN 978-3-89646-183-4.

Základní údaje

Originální název

Archäologische Untersuchungen zum „Zigeunerlager“ von Lety (1942-1943)

Název česky

Archeologické výzkumy v „Cikánském táboře“ v Letech (1942-1943)

Název anglicky

Archaeological excavations in the "Gypsy Camp" in Lety (1942-1943)

Autoři

VAŘEKA, Pavel (203 Česká republika), Zdeňka VAŘEKOVÁ (203 Česká republika), Petr NETOLICKÝ (203 Česká republika) a Michal VÁGNER (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Rahden/Westf. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich : 30. Treffen 22. bis 24. Juni 2022 in Flossenbürg, od s. 107-120, 14 s. 2023

Nakladatel

Marie Leidorf

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60102 Archaeology

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00132420

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-89646-183-4

ISSN

Klíčová slova česky

archeologie; archeologie holokaustu; geofyzikální prospekce; 2. světová válka; koncentrační tábory

Klíčová slova anglicky

archeology; the archeology of the holocaust; geophysical survey; 2nd World War; concentration camp

Štítky

rivok

---

Anotace

V originále

Archäologische Untersuchungen haben gezeigt, dass das sogenannte „Zigeunerlager“ in Lety (Kreis Písek), in dem 1942 und 1943 tschechische Roma und Sinti interniert waren, in Form von archäologischen Überresten unter der Oberfläche des heutigen Geländes erhalten geblieben ist . Nur ein kleiner Teil der Fläche wurde in den 1970er Jahren beim Bau einer industriellen Schweinefarm zerstört. Die Kombination nicht-invasiver archäologischer Methoden und Ausgrabungen ermöglichte es, greifbare Beweise für die Lebensbedingungen im Lager zu erhalten. Die Bedeutung der geborgenen persönlichen Gegenstände von Häftlingen wird durch die Tatsache unterstrichen, dass sie die einzigen materiellen Beweise für die im Lager inhaftierten Roma und Sinti darstellen, von denen etwa 90 % den Nazi-Holocaust nicht überlebten. Archäologische Daten ergeben zusammen mit Archivdokumenten sowie den Aufzeichnungen, persönlichen Gegenständen und Erinnerungen der Häftlinge eine umfassende Aussage über das Lager in Lety, das in den letzten Jahrzehnten Gegenstand heftiger Diskussionen war.

Česky

Archeologický výzkum prokázal, že tzv. cikánský tábor v Letech (okr. Písek), kde byli internováni čeští Romové a Sintové v letech 1942-1943, se dochoval v podobě archeologických situací pod povrchem současného terénu. Pouze menší část plochy bývalého tábora byla v 70. letech zničena při výstavbě velkokapacitního vepřína. Kombinací nedestruktivních archeologických metod a odkryvu se podařilo získat hmatatelné doklady o podmínkách života v táboře. Význam předmětů osobní povahy podtrhuje skutečnost, že se jedná o jediné materiální svědectví o Romech a Sintech vězněných v táboře, z nichž asi 90 % nepřežilo nacistický holokaust. Archeologické prameny tak společně s archivními dokumenty a vzpomínkami vězňů skládají ucelenou výpověď o táboře v Letech, který se stal v posledních desetiletích předmětem bouřlivých diskusí.

Anglicky

Archaeological research has shown that the so-called “gypsy camp” in Lety (Distr. of Písek), where Czech Roma and Sinti were interned in 1942 and 1943, has been preserved under the surface of the current terrain in the form of archaeological remains. Only a small part of its area was destroyed in the 1970s during the construction of an industrial pig-farm. The combination of non-invasive archaeological methods and excavations made it possible to obtain tangible evidence of the conditions of life in the camp. The importance of retrieved personal items of prisoners is underlined by the fact that they represent the only material evidence of Roma and Sinti imprisoned in the camp, about 90 % of whom did not survive the Nazi Holocaust. Archaeological data, together with archive documents and the records, personal effects and memories of prisoners, thus compose a comprehensive statement about the camp in Lety, which has become the subject of heated discussion in recent decades.