AUTISTIC AND DYSPHASIC CHILDREN DIFFER IN SOCIAL RESPONSIVENESS AND EMPATHY BUT NOT IN SYSTEMIZING BEHAVIOR

HRDLIČKA, Michal, Tomáš URBÁNEK, Adam MRKVIČKA, Vladimír KOMÁREK, Lenka POSPÍŠILOVÁ, Markéta MOHAPLOVÁ, Marek BLATNÝ a Iva DUDOVÁ. AUTISTIC AND DYSPHASIC CHILDREN DIFFER IN SOCIAL RESPONSIVENESS AND EMPATHY BUT NOT IN SYSTEMIZING BEHAVIOR. Československá psychologie. PRAGUE: Academia, 2023, roč. 67, č. 5, s. 308-314. ISSN 0009-062X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.51561/cspsych.67.5.308.

Základní údaje

Originální název

AUTISTIC AND DYSPHASIC CHILDREN DIFFER IN SOCIAL RESPONSIVENESS AND EMPATHY BUT NOT IN SYSTEMIZING BEHAVIOR

Název česky

Autistické a dysfatické děti se liší v sociální vnímavosti a empatii, ale nikoli v systemizujícím chování

Autoři

HRDLIČKA, Michal (203 Česká republika, garant, domácí), Tomáš URBÁNEK (203 Česká republika, domácí), Adam MRKVIČKA (203 Česká republika), Vladimír KOMÁREK (203 Česká republika), Lenka POSPÍŠILOVÁ (203 Česká republika), Markéta MOHAPLOVÁ (203 Česká republika), Marek BLATNÝ (203 Česká republika, domácí) a Iva DUDOVÁ (203 Česká republika)

Vydání

Československá psychologie, PRAGUE, Academia, 2023, 0009-062X

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50101 Psychology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

článek na stránkách časopisu

Impakt faktor

Impact factor: 0.400 v roce 2022

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00132423

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

http://dx.doi.org/10.51561/cspsych.67.5.308

UT WoS

001099442000001

Klíčová slova česky

autismus; vývojová dysfázie; sociální reaktivita; empatizující; systemizující

Klíčová slova anglicky

autism; developmental dysphasia; social responsiveness; empathizing; systemizing

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Objectives. The Social Responsiveness Scale (SRS) and the Empathizing/Systemizing Quotient (EQ/SQ) scale are both used for the assessment of individuals with autism spectrum disorder (ASD). This study aimed to investigate the use of both scales to assess another neurodevelopmental disorder, namely developmental dysphasia (DD). Sample and settings. The authors examined 103 children with (1) ASD (n = 30, mean age 8.4 +/- 2.6 years), (2) DD (n = 35, mean age 8.9 +/- 2.3 years), and (3) healthy control children (HC; n = 38, mean age 9.2 +/- 1.6 years) using the SRS and EQ/SQ assessments. Subjects with additional psychiatric diagnoses, e.g., intellectual disabilities and/or genetic syndromes, were excluded from the study.Statistical analysis. Descriptive statistics, one-way ANOVA, chi-square test, and Kruskal-Wallis test with the Bonferroni correction were used. Hypotheses. The null hypothesis was that there are no significant differences between the ASD, DD and HC subgroups on the Social Responsiveness Scale and on the Empathizing/Systemizing Quotients. Results. There were statistically significant differences on the SRS between the ASD, DD, and HC groups (97.0 vs. 52.0 vs. 29.0, p<0.001). Differences in EQ scores were also significant between the groups in total (17.0 vs. 30.0 vs. 35.0, p<0.001); however, post-hoc tests did not confirm a significant difference between the DD and HC groups. There were no statistically significant differences on the SQ score between the groups.Limitations. The gender imbalance of our subgroups and the relatively small sample size of our study were the main limitations of our study.

Česky

Cíle. Metody Social Responsiveness Scale (SRS) a Empathizing/Systemizing Quotient (EQ/SQ) jsou škály využívány pro posouzení jedinců s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem této studie bylo prozkoumat využití obou škál k posouzení jiné neurovývojové poruchy, konkrétně vývojové dysfázie (VD). Soubor a metody. Použitím metod SRS a EQ/SQ bylo posouzeno celkem 103 dětí ve skupinách (1) PAS (n = 30, průměrný věk 8,4 ± 2,6 let), (2) VD (n = 35, průměrný věk 8,9 ± 2,3 let), a (3) zdravé kontroly (ZK; n = 38, průměrný věk 9,2 ± 1,6 let). Subjekty s dalšími psychiatrickými diagnózami, např. mentální retardací a/nebo genetickými syndromy, byly ze studie vyřazeny. Statistická analýza. Na analýzu dat byly použity deskriptivní statistika, one-way ANOVA, chí-kvadrát test a Kruskal-Wallisův test s Bonferroniho korekcí. Výsledky. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny ve škále SRS mezi skupinami PAS, VD a ZK (97.0 vs. 52.0 vs. 29.0, p<0.001). Rozdíly ve skórech EQ byly celkově mezi skupinami také významné (17.0 vs. 30.0 vs. 35.0, p<0.001); nicméně post-hoc testování nepotvrdilo významný rozdíl mezi skupinami VD a ZK. Ve skórech SQ nebyly potvrzeny mezi skupinami statisticky významné rozdíly. Limitace. Nevyvážené zastoupení pohlaví mezi skupinami a relativně malý výzkumný soubor byly hlavními limitacemi naší studie.