Vlnařské barvírny v Brně ve světle archeologických výzkumů

ANTAL, Róbert, Hynek ZBRANEK a Michaela RYŠKOVÁ. Vlnařské barvírny v Brně ve světle archeologických výzkumů. Zprávy památkové péče. Praha: Národní památkový ústav, 2023, roč. 83, č. 3, s. 258-269. ISSN 1210-5538. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.56112/zpp.2023.3.03.

Základní údaje

Originální název

Vlnařské barvírny v Brně ve světle archeologických výzkumů

Název anglicky

Wool dyeing works in Brno in the light of archaeological excavations

Autoři

ANTAL, Róbert, Hynek ZBRANEK a Michaela RYŠKOVÁ

Vydání

Zprávy památkové péče, Praha, Národní památkový ústav, 2023, 1210-5538

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Právnická fakulta

DOI

http://dx.doi.org/10.56112/zpp.2023.3.03

Klíčová slova česky

industriální archeologie; barvení textilu

Klíčová slova anglicky

industrial archaeology; textile dyeing

Štítky

archeologický nález, barvírenství, Industriální archeologie

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Záchranné archeologické výzkumy v Brně probíhaly v posledních letech mimo jiné na místech spojených s industrializací města a zaměřily se tak i na výrobní objekty a zařízení. Aktuální stav archeologického poznání brněnských vlnařských barvíren dokládají tři nedávno odkryté provozy: barvírna Leopolda Schulze a Wenzela Schwaba na ulici Křenová, Springerova barvírna na ulici Dornych a barvírna firmy Moritz E. Schwarz v areálu bývalé Vlněny. Z hlediska archeologického výzkumu představují barvířské provozy dobře interpretovatelný typ textilního provozu. Nezbytné vytápění barvicích lázní vedlo k budování otopných systémů, které se promítly do půdorysu staveb. Archeologicky se tak podařilo na uvedených příkladech doložit dva různé způsoby přímého vytápění – s topnou komorou vestavěnou do prostoru barvírny a s topnou chodbou přiléhající k barvírně –, ze kterých byla obsluhována topeniště jednotlivých barvicích kotlů. První typ s topnou komorou byl archeologicky doložen opakovaně v širokém časovém rozpětí a nachází paralelu také v dochovaném torzu vybavení barvírny v severočeském Úštěku. Naproti tomu provoz s topnou chodbou byl dosud archeologicky zachycen pouze jednou. Potenciál tohoto nálezu spočívá také v jeho dochování in situ a v jeho případné památkové ochraně.

Anglicky

In recent years, rescue archaeological excavations in Brno have also been carried out at sites associated with the industrialization of the city, also focusing on production facilities and equipment. The current state of archaeological knowledge of Brno’s woollen dyeing works is illustrated by three recently uncovered operations: the dyeing works of Leopold Schulze and Wenzel Schwab on Křenová Street, Springer’s dyeing works on Dornych Street and the dyeing works of the Moritz E. Schwarz company on the site of the former Vlněna. From the point of view of archaeological research, the dyeing works represent a well-interpretable type of textile operation. The necessary heating of the dye baths led to the construction of heating systems, which are reflected in the layout of the buildings. Thus, archaeologically, two different methods of direct heating - with a heating chamber built into the dye house area and with a heating corridor adjacent to the dye house – from which the heating areas of the individual dyeing boilers were served, have been documented in the examples given. The first type with a heating chamber has been archaeologically documented repeatedly over a wide time span and finds a parallel in the preserved torso of the dyeworks equipment in Úštěk, North Bohemia. On the other hand, the operation with a heating corridor has been archaeologically recorded only once. The potential of this find also lies in its preservation in situ and in its possible monument protection