2023
Sociální konstruktivismus a společenská reforma
BĚLOHRAD, RadimZákladní údaje
Originální název
Sociální konstruktivismus a společenská reforma
Název anglicky
Social constructionism and social reform
Autoři
BĚLOHRAD, Radim (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Prešov, ETICKÉ MYSLENIE MINULOSTI A SÚČASNOSTI (ETPP 2023/25) Etika v 20. a 21. storočí II. od s. 168-191, 24 s. 2023
Nakladatel
Prešovská univerzita v Prešove, Filozofická fakulta
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/23:00132530
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-555-3152-6
Klíčová slova česky
sociální konstruktivismus; sociální reforma; fakta; morální hodnoty; Quine; zdůvodnění;
Klíčová slova anglicky
social constructionism; social reform; facts; moral values; Quine; justification
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 3. 2024 15:33, Mgr. Kateřina Urubková
V originále
Příspěvek ukazuje, že sociální konstruktivismus, který bývá některými akademiky a aktivisty využíván při zdůvodnění nutnosti sociální reformy, takovou reformu de facto delegitimizuje a podrývá své vlastní cíle. V příspěvku odlišuji různé formy sociálního konstruktivismu. Ukazuji, že sociální konstruktivismus bývá využíván k tomu, aby relativizoval určité jevy, které jsou obecně považovány za objektivně platné, přirozené či závazné. Následně ukazuji, že přijetí sociálního konstruktivismu nutně devalvuje rovněž základní hodnoty jako spravedlnost a blaho, ke kterým má směřovat konstruktivisty navrhovaná sociální reforma. Jediné kritérium, které následně zbývá pro hodnocení různých sociálních uspořádání, je těžko uchopitelné kritérium praktičnosti, jež konstruktivistům jen stěží umožní dosáhnout svých etických a morálních cílů.
Anglicky
The talk demonstrates that social constructionism, which is used by some academics and activists to justify the need for social reform, de facto delegitimizes such a reform and undermines its own goals. In the talk, I distinguish several forms of social constructionism. After that, I show that social constructionism is used to relativize certain phenomena that are generally considered objectively valid, natural, and binding. I then show that the adoption of social constructionism also necessarily devalues fundamental values such as justice and well-being, towards which the social reform proposed by the constructionists is to be directed. The only criterion that remains for the assessment of various social arrangements is the elusive criterion of practicality, which hardly enables constructivists to achieve their ethical and moral goals.
Návaznosti
MUNI/A/0803/2013, interní kód MU |
|