2023
Rediscovering the German Presence in Czech Lands: Memory Activism in the Czech Republic
URBANOVSKÁ, Jana a James RICHTERZákladní údaje
Originální název
Rediscovering the German Presence in Czech Lands: Memory Activism in the Czech Republic
Název česky
Znovuobjevování německé přítomnosti v českých zemích: Vzpomínkový aktivismus v České republice
Autoři
URBANOVSKÁ, Jana a James RICHTER
Vydání
Annual Convention of the Association for Slavic, East European and Eurasian Studies, October 19-21, 2023 (virtual), 2023
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
kolektivní paměť; občanská společnost; vyhnání Němců
Klíčová slova anglicky
collective memory; civil society; expulsion of Germans
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 17. 12. 2023 10:34, Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D.
V originále
In the period between 1945 and 1947, over three million ethnic Germans were expelled from their homes in Czechoslovakia to neighboring Austria, East and West Germany. Questions about the legality and morality of these expulsions became a sensitive issue in Czech politics after the 1989 Velvet Revolution, while also having a negative effect on relations with Austria and Germany. More recently, Czech defensiveness around the expulsions of Germans have diminished somewhat. A growing number of civil society organizations and local initiatives have emerged that seek to acknowledge the historic presence of Germans in the territory of current Czechia and their contribution to the pre-WW2 economic, cultural and social development of the country. This paper explores the reasons for this shifting landscape using semi-structured in-depth interviews with 12 memory activists, tracing their motivations, visions and strategies that shape changing narratives vis-à-vis the expulsions and their place in the collective memory of the Czech society.
Česky
V letech 1945 až 1947 byly z domovů v Československu vyhnány více než tři miliony etnických Němců do sousedního Rakouska a Německa. Otázky týkající se zákonnosti a morálnosti odsunu Němců se staly citlivým tématem české politiky po sametové revoluci v roce 1989 a zároveň měly negativní dopad na vztahy s Rakouskem a Německem. V poslední době se česká defenziva kolem vyhánění Němců poněkud zmírnila. Vzniká stále více organizací občanské společnosti a místních iniciativ, které se snaží uznat historickou přítomnost Němců na území dnešního Česka a jejich přínos k hospodářskému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji země před druhou světovou válkou. Tento příspěvek zkoumá příčiny této proměny na základě polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s 12 "paměťovými aktivisty" a sleduje jejich motivace, vize a strategie, které utvářejí měnící se narativy ve vztahu k vyhnání a jeho místu v kolektivní paměti české společnosti.