C 2023

Retrouver la Grèce dans le temps et dans l’espace : la Mer des histoires face à la création d’une géographie antique

RUSSO, Valeria

Základní údaje

Originální název

Retrouver la Grèce dans le temps et dans l’espace : la Mer des histoires face à la création d’une géographie antique

Název česky

Hledání Řecka v čase a prostoru : Hledání Řecka v čase a prostoru: Mer des histoires vytváření antické geografie

Název anglicky

Finding Greece in time and space : the Mer des histoires and the creation of an ancient geography

Autoři

RUSSO, Valeria (380 Itálie, garant, domácí)

Vydání

Turnhout, Représenter et nommer la Grèce et l’espace grec, du XIVe au XVIe siècle, od s. 167-187, 21 s. Représenter et nommer la Grèce et l’espace grec, du XIVe au XVIe siècle, 2023

Nakladatel

Brepols

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Belgie

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00132631

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-2-503-60200-4

Klíčová slova česky

historie; středověk; řecké prostory: geografické zobrazení; Mer des histoires

Klíčová slova anglicky

history; Middle Ages; Greek spaces: geographical representations; Mer des histoires

Štítky

Změněno: 13. 3. 2024 10:51, Alžběta Filipová, M.A., Ph.D.

Anotace

V originále

L’auteur s’intéresse avant tout à l’histoire des royaumes, à leur fondation et aux généalogies des premiers rois de la Grèce ancienne jusqu’à l’histoire de ses poleis. En ce sens, on se retrouve moins face à une histoire de la Grèce qu’à l’ensemble des histoires de chacune de ses régions. Issue d’un fractionnement, cette histoire se présente dans l’œuvre sous forme d’un chapitre non continu de l’Antiquité. L’image du peuple grec offerte dans le prologue, qui parle des « puissans Grecz » tout comme des Troyens, des Romains et des Assyriens (f. 2 r), s’explique par l’assimilation des Grecs aux Argiens (f. 1 v). En revanche, aucun segment de la chronique n’est intégralement consacré au conflit gréco-troyen, et cette absence semble engendrer une lacune dans la mémoire, causée par l’absence du seul épisode qui représente les Grecs comme un unique ensemble ethnique affrontant un pouvoir étranger, incarné par Troie. À côté des « grandes choses dignes de memoire » (f. 1 v), l’idée d’une unique identité grecque se construit grâce aux nombreuses digressions savantes, enchevêtrées à l’intérieur de certaines sections circonscrites de l’œuvre, entre le deuxième et le cinquième âge, comme le montrent les tableaux suivants.

Česky

Autor se zabývá především dějinami království, od jejich založení a genealogií prvních králů starověkého Řecka až po dějiny jeho pólů. V tomto smyslu se nejedná ani tak o dějiny Řecka, jako spíše o soubor dějin jednotlivých jeho oblastí. Tyto dějiny jsou výsledkem dělení a v díle jsou prezentovány jako nesouvislá kapitola Antika. Obraz řeckého národa představený v prologu, kde se mluví o "mocných Řecích" stejně jako o Trójanech, Římanech a Asyřanech (f. 2 r), je vysvětlen asimilací Řeků s Argy (f. 1 v). Na druhou stranu žádný úsek kroniky není zcela věnován řecko-trójskému konfliktu a tato absence jako by vytvářela mezeru v paměti, způsobenou absencí jediné epizody, která zobrazuje Řeky jako jedinou etnickou skupinu čelící cizí mocnosti, ztělesněné Trojou. Vedle "velkých věcí hodných paměti" (f. 1 v) je myšlenka jednotné řecké identity budována prostřednictvím četných učených odboček, které se prolínají v určitých ohraničených částech díla mezi druhým a pátým letopočtem, jak ukazují následující tabulky.