2023
Opportunities and Limits of Presidential Activism : Czech presidents compared
KOPEČEK, LubomírZákladní údaje
Originální název
Opportunities and Limits of Presidential Activism : Czech presidents compared
Název česky
Příležitosti a limity prezidentského aktivismus : Srovnání českých prezidentů
Autoři
KOPEČEK, Lubomír (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Politics in Central Europe, Warsaw, De Gruyter Poland, 2023, 1801-3422
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50601 Political science
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14230/23:00132662
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
presidential activism; direct elections; governments; legislative powers; Czechia; systemic risks
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 2. 2024 10:24, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
This article analyses the use of powers by Czech presidents Václav Havel (1993–2003), Václav Klaus (2003–2013) and Miloš Zeman (2013–2023). The text is based on the concept of presidential activism, empirically examining mainly their interactions with governments and legislative vetoes. The results show that important incentives for presidential activism are non‑cohesive coalition governments, minority governments, slim government majorities in parliament, the collapse of governments and a chaotic parliament. On the other hand, the internal cohesion of a government acts as a constraint on presidential activism. Popularly elected Zeman interpreted his powers much more widely in appointing and removing governments and ministers than Havel or Klaus, who were elected by parliament. By contrast, Zeman used his legislative powers less than his two predecessors, which was apparently influenced by their low success (with some exceptions) in this area. The president’s political proximity to the government was found to only sometimes limit his agility. Czech presidents have rarely been passive. A specific factor that affected activism was the poor health of Havel and Zeman at certain moments. To reduce systemic risks in the future, it would be useful to define more precisely the rules for appointing and dismissing a government and individual ministers.
Česky
Tento článek analyzuje využití pravomocí českých prezidentů Václava Havla (1993-2003), Václava Klause (2003-2013) a Miloše Zemana (2013-2023). Text vychází z konceptu prezidentského aktivismu a empiricky zkoumá především jejich interakce s vládami a legislativní veta. Výsledky ukazují, že důležitými podněty pro prezidentský aktivismus jsou nesoudržné koaliční vlády, menšinové vlády, těsná vládní většina v parlamentu, pád vlády a chaotický parlament. Na druhé straně vnitřní soudržnost vlády působí jako omezení prezidentského aktivismu. Přímo zvolený Zeman vykládal své pravomoci při jmenování a odvolávání vlád a ministrů mnohem šířeji než Havel nebo Klaus, kteří byli zvoleni parlamentem. Zeman naopak využíval své legislativní pravomoci méně než jeho dva předchůdci, což bylo zřejmě ovlivněno jejich nízkou úspěšností (až na výjimky) v této oblasti. Bylo zjištěno, že politická blízkost prezidenta k vládě omezuje jeho agilitu jen někdy. Čeští prezidenti byli pasivní jen zřídka. Specifickým faktorem, který ovlivňoval prezidentskou aktivitu byl v určitých okamžicích špatný zdravotní stav Havla a Zemana. Pro snížení systémových rizik v budoucnu by bylo užitečné přesněji definovat pravidla pro jmenování a odvolávání vlády a jednotlivých ministrů.
Návaznosti
| LX22NPO5101, projekt VaV |
|
