k 2023

Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění

PICHA, Marek

Základní údaje

Originální název

Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění

Název česky

Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění

Název anglicky

Argument Reconstruction and the Generality Problem

Autoři

Vydání

Česko-Slovenské sympózium o analytické filozofii (XXVII. ročník), 2023

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Klíčová slova česky

argument epistemologie generalizace

Klíčová slova anglicky

argument epistemology generalisation
Změněno: 4. 1. 2024 09:20, doc. PhDr. Marek Picha, Ph.D.

Anotace

V originále

Problém zobecnění je jedna z nejvýznamnějších námitek vůči procesuálnímu reliabilismu. Jádrem této námitky je skutečnost, že jediný výskyt procesu vytvářejícího přesvědčení může být zařazen do různých typů s odlišnými epistemicky podstatnými vlastnostmi. Ve svém příspěvku navrhnu generalizovanou verzi problému zobecnění, poté ukážu dvě dílčí podoby tohoto problému v oblasti argumentační rekonstrukce. Budu tvrdit, že problém zobecnění je zvláštním případem tzv. typového dilematu. Tuto generalizační snahu opírám o dva stimuly: o skutečnost, že problém zobecnění je široce rozpoznáván jako zvláštní případ problému referenční třídy a o existenci tzv. parrying responses, v nichž je problém zobecnění konstruován vůči jiným epistemologickým teoriím, zejména vůči evidencialismu či teoriím s reflexivní podporou. Ukážu, že závažnost problému zobecnění je dána právě tím, že jde o typové dilema, tedy že kritická síla konkrétní námitky souvisí s generalizovanou formou dané námitky. Dále ukážu, že případy typového dilematu lze nalézt i mimo epistemologii. Jinak řečeno, ukážu že závažný epistemologický problém zobecnění pro procesuální reliabilismus má své analogy i v jiných oblastech. Jmenovitě se budu věnovat souvislosti typového dilematu a dvou aspektů argumentační rekonstrukce: (i) identifikace chybějících premis a (ii) identifikace argumentačního schématu. (ad i) Hodnocení validity neúplných argumentů, strukturovaných přesvědčovacích výpovědí s nevyjádřenými logickými kroky, předpokládá explikaci nevyjádřených prvků. Tatáž posloupnost řečových aktů může být v závislosti na způsobu přemostění důvodu a závěru rekonstruována jednou jako validní, podruhé jako nevalidní argument. (ad ii) Hodnocení platnosti argumentů předpokládá zařazení argumentu pod argumentační schéma a následné zkoumání kritérií s daným schématem spojeným. Ukážu, že konkrétní přesvědčovací výpověď nejenže lze podřadit různým schématům, ale že typové dilema ohrožuje i samotnou aplikovatelnost kritérií platnosti těchto schémat (např. podmínku odbornosti v argumentaci expertním názorem). Typová dilemata v dialektice jsou blokována zavedením deskriptivní autority. Budu se věnovat přenositelnosti tohoto řešení do teorie podpory, konkrétně způsobu, jakým deskriptivní autoritu využívá akcesibilismus a kontextualismus. Nepřímo tak budu podporovat tezi, že normativní ambice epistemologie nemohou být naplněny bez zavedení deskriptivní autority.

Návaznosti

MUNI/A/1082/2022, interní kód MU
Název: Aspekty soudobé filozofie V
Investor: Masarykova univerzita, Aspekty soudobé filozofie V