Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění

PICHA, Marek. Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění. In Česko-Slovenské sympózium o analytické filozofii (XXVII. ročník). 2023.

Základní údaje

• Originální název: Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění
• Název česky: Rekonstrukce argumentu a problém zobecnění
• Název anglicky: Argument Reconstruction and the Generality Problem
• Autoři: PICHA, Marek.
• Vydání: Česko-Slovenské sympózium o analytické filozofii (XXVII. ročník), 2023.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: argument epistemologie generalizace
• Klíčová slova anglicky: argument epistemology generalisation

Anotace

Problém zobecnění je jedna z nejvýznamnějších námitek vůči procesuálnímu reliabilismu. Jádrem této námitky je skutečnost, že jediný výskyt procesu vytvářejícího přesvědčení může být zařazen do různých typů s odlišnými epistemicky podstatnými vlastnostmi. Ve svém příspěvku navrhnu generalizovanou verzi problému zobecnění, poté ukážu dvě dílčí podoby tohoto problému v oblasti argumentační rekonstrukce. Budu tvrdit, že problém zobecnění je zvláštním případem tzv. typového dilematu. Tuto generalizační snahu opírám o dva stimuly: o skutečnost, že problém zobecnění je široce rozpoznáván jako zvláštní případ problému referenční třídy a o existenci tzv. parrying responses, v nichž je problém zobecnění konstruován vůči jiným epistemologickým teoriím, zejména vůči evidencialismu či teoriím s reflexivní podporou. Ukážu, že závažnost problému zobecnění je dána právě tím, že jde o typové dilema, tedy že kritická síla konkrétní námitky souvisí s generalizovanou formou dané námitky. Dále ukážu, že případy typového dilematu lze nalézt i mimo epistemologii. Jinak řečeno, ukážu že závažný epistemologický problém zobecnění pro procesuální reliabilismus má své analogy i v jiných oblastech. Jmenovitě se budu věnovat souvislosti typového dilematu a dvou aspektů argumentační rekonstrukce: (i) identifikace chybějících premis a (ii) identifikace argumentačního schématu. (ad i) Hodnocení validity neúplných argumentů, strukturovaných přesvědčovacích výpovědí s nevyjádřenými logickými kroky, předpokládá explikaci nevyjádřených prvků. Tatáž posloupnost řečových aktů může být v závislosti na způsobu přemostění důvodu a závěru rekonstruována jednou jako validní, podruhé jako nevalidní argument. (ad ii) Hodnocení platnosti argumentů předpokládá zařazení argumentu pod argumentační schéma a následné zkoumání kritérií s daným schématem spojeným. Ukážu, že konkrétní přesvědčovací výpověď nejenže lze podřadit různým schématům, ale že typové dilema ohrožuje i samotnou aplikovatelnost kritérií platnosti těchto schémat (např. podmínku odbornosti v argumentaci expertním názorem). Typová dilemata v dialektice jsou blokována zavedením deskriptivní autority. Budu se věnovat přenositelnosti tohoto řešení do teorie podpory, konkrétně způsobu, jakým deskriptivní autoritu využívá akcesibilismus a kontextualismus. Nepřímo tak budu podporovat tezi, že normativní ambice epistemologie nemohou být naplněny bez zavedení deskriptivní autority.

Návaznosti

• MUNI/A/1082/2022, interní kód MU: Název: Aspekty soudobé filozofie V

Investor: Masarykova univerzita, Aspekty soudobé filozofie V