Krizový režim ochranných pomůcek během pandemie nemoci covid-19

REZKOVÁ, Bohdana a Aleš PEŘINA. Krizový režim ochranných pomůcek během pandemie nemoci covid-19. In 29th International Conference of Hospital Hygiene and Epidemiology. 2023. ISSN 1803-1056. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.21101/hygiena.a1841.

Základní údaje

• Originální název: Krizový režim ochranných pomůcek během pandemie nemoci covid-19
• Název česky: Krizový režim ochranných pomůcek během pandemie nemoci covid-19
• Název anglicky: Protective equipment crisis mode during the covid-19 pandemic
• Autoři: REZKOVÁ, Bohdana a Aleš PEŘINA.
• Vydání: 29th International Conference of Hospital Hygiene and Epidemiology, 2023.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• ISSN: 1803-1056
• Doi: http://dx.doi.org/10.21101/hygiena.a1841
• Klíčová slova česky: dekontaminace respirátorů; osobní ochranné pomůcky ve zdravotnictví; nedostatek; pandemie covid-19; krizová řešení v nemocnicích; informační zdroje
• Klíčová slova anglicky: respirator decontamination; personal protective equipment in healthcare; shortages; covid-19 pandemic; crisis management in hospitals; information resources
• Štítky: OOPP, PPE
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Úvod a metoda: K ozřejmění dopadu nedostatku osobních ochranných prostředů na začátku pandemie onemocnění COVID-19 realizovala Česká společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu (SNEH) ve spolupráci s Ústavem veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v roce 2022 dotazníkové šetření v němž se zástupci jednotlivých zdravotnických zařízení mohli podělit o zkušenosti s dostupnosti OOPP v počátku pandemie a o způsobu řešení jejich nedostatku. Cílem bylo zejména získat podklady pro vyhodnocení současné pandemie a pro úpravu plánu pandemické připravenosti. Dotazník byl určen zaměstnancům zdravotnických zařízení, kteří se na svém pracovišti věnují prevenci a kontrole infekcí, přičemž za každé zdravotnické zařízení byl vyplněn pouze jeden dotazník. Dotazník byl vyplňován anonymně, v elektronické podobě a odkaz pro vyplnění byl k dispozici členům SNEH a účastníkům odborných akcí s danou problematikou. Vzhledem k nízkému počtu respondentů je zpracování výsledků zaměřeno na zajímavost odpovědí, které samy o sobě mají významnou výpovědní hodnotu. Korelační analýzy nebyly z výše uvedeného důvodu zpracovány. Výsledky: Celkově byly získány informace z 39 zdravotnických zařízení, u 20 z nich byla zřizovatelem obec nebo kraj, u 14 stát a v pěti případech soukromý vlastník či právnická osoba. Celkem 19 zařízení bylo nemocničních s akutními lůžky. Z odpovědí mimo jiné vyplývá, že v 17 ze souboru všech oslovených zdravotnických zařízení (tj. 44 %) byly v době kritického nedostatku používány respirátory nestandardním způsobem, v 6 z nich byla používána jedna nebo více dekontaminačních metod: UVC záření (3x), otření či postřik chemickým dezinfekčním prostředkem (2x), autoklávování (3x), sterilizace nízkoteplotní plasmou (1x). V zařízeních, kde byly respirátory používány opakovaně ve více směnách (7 odpovědí), byl pouze v 1 případě stanoven počet opakovaných použití. V ostatních 6ti zařízeních nebyl tento počet stanoven. Respondenti byli také dotazování na přínosnost zdrojů informací, které v té době využívali. Jako velmi přínosné byly nejčastěji označeny zkušenosti kolegů z jiných zdravotnických zařízení, vlastní znalosti a dále informace z Centra prevence a kontroly infekcí (CDC). Naopak jako spíše nepřínosné nebo dokonce jako velmi nepřínosné byly nejčastěji označeny informace Ministerstva zdravotnictví České republiky. Závěr: Přestože se jedná o omezený vzorek ze všech v České republice registrovaných zdravotnických zařízení, zjištěné informace indikují závažnost situace při zavádění krizových režimů osobních.

Anotace česky

Úvod a metoda: K ozřejmění dopadu nedostatku osobních ochranných prostředů na začátku pandemie onemocnění COVID-19 realizovala Česká společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu (SNEH) ve spolupráci s Ústavem veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v roce 2022 dotazníkové šetření v němž se zástupci jednotlivých zdravotnických zařízení mohli podělit o zkušenosti s dostupnosti OOPP v počátku pandemie a o způsobu řešení jejich nedostatku. Cílem bylo zejména získat podklady pro vyhodnocení současné pandemie a pro úpravu plánu pandemické připravenosti. Dotazník byl určen zaměstnancům zdravotnických zařízení, kteří se na svém pracovišti věnují prevenci a kontrole infekcí, přičemž za každé zdravotnické zařízení byl vyplněn pouze jeden dotazník. Dotazník byl vyplňován anonymně, v elektronické podobě a odkaz pro vyplnění byl k dispozici členům SNEH a účastníkům odborných akcí s danou problematikou. Vzhledem k nízkému počtu respondentů je zpracování výsledků zaměřeno na zajímavost odpovědí, které samy o sobě mají významnou výpovědní hodnotu. Korelační analýzy nebyly z výše uvedeného důvodu zpracovány. Výsledky: Celkově byly získány informace z 39 zdravotnických zařízení, u 20 z nich byla zřizovatelem obec nebo kraj, u 14 stát a v pěti případech soukromý vlastník či právnická osoba. Celkem 19 zařízení bylo nemocničních s akutními lůžky. Z odpovědí mimo jiné vyplývá, že v 17 ze souboru všech oslovených zdravotnických zařízení (tj. 44 %) byly v době kritického nedostatku používány respirátory nestandardním způsobem, v 6 z nich byla používána jedna nebo více dekontaminačních metod: UVC záření (3x), otření či postřik chemickým dezinfekčním prostředkem (2x), autoklávování (3x), sterilizace nízkoteplotní plasmou (1x). V zařízeních, kde byly respirátory používány opakovaně ve více směnách (7 odpovědí), byl pouze v 1 případě stanoven počet opakovaných použití. V ostatních 6ti zařízeních nebyl tento počet stanoven. Respondenti byli také dotazování na přínosnost zdrojů informací, které v té době využívali. Jako velmi přínosné byly nejčastěji označeny zkušenosti kolegů z jiných zdravotnických zařízení, vlastní znalosti a dále informace z Centra prevence a kontroly infekcí (CDC). Naopak jako spíše nepřínosné nebo dokonce jako velmi nepřínosné byly nejčastěji označeny informace Ministerstva zdravotnictví České republiky. Závěr: Přestože se jedná o omezený vzorek ze všech v České republice registrovaných zdravotnických zařízení, zjištěné informace indikují závažnost situace při zavádění krizových režimů osobních.

Anotace anglicky

Introduction and method: In order to understand the impact of the lack of personal protective equipment at the beginning of the COVID-19 pandemic, the Czech Society for Hospital Epidemiology and Hygiene (SNEH) in collaboration with the Department of Public Health of the Faculty of Medicine of Masaryk University carried out a questionnaire survey in 2022 in which representatives of individual health care facilities could share their experiences with the availability of PPE at the beginning of the pandemic and how they dealt with the lack of PPE. In particular, the aim was to obtain evidence for the evaluation of the current pandemic and for the modification of the pandemic preparedness plan. The questionnaire was addressed to health facility staff involved in infection prevention and control at their workplace, with only one questionnaire completed per health facility. The questionnaire was completed anonymously, in electronic form and the link for completion was made available to SNEH members and participants of professional events on the subject. Due to the small number of respondents, the processing of the results focused on the interest of the answers, which in themselves have significant explanatory value. Correlation analyses were not performed for the above reason. Results: A total of 19 facilities were hospitals with acute beds. The responses show, among other things, that in 17 of the total number of health care facilities surveyed (i.e. 44%) respirators were used in a non-standard way at the time of critical shortage, in 6 of them one or more decontamination methods were used: UVC radiation (3 times), wiping or spraying with chemical disinfectant (2 times), autoclaving (3 times), sterilization with low-temperature plasma (1 time). In facilities where respirators were used repeatedly over multiple shifts (7 responses), only 1 case was determined as to the number of repeated uses. In the other 6 facilities, this number was not determined. Respondents were also asked about the usefulness of the information sources they were using at the time. The experiences of colleagues from other health care facilities, their own knowledge, and information from the Centers for Disease Control and Prevention (CDC) were most frequently identified as very helpful. On the other hand, information from the Ministry of Health of the Czech Republic was most frequently identified as rather unhelpful or even very unhelpful. Conclusion: Although this is a limited sample of all registered health care facilities in the Czech Republic, the findings indicate the seriousness of the situation when introducing personal crisis regimes.