2023
Vliv chemoterapie a následného intervenčního pohybového programu na aktivitu a balanci autonomního nervového systému – průběžné výsledky
BAZALOVÁ, Pavlína, Kateřina KAPOUNKOVÁ, Igor KISS, Jana HALÁMKOVÁ, Marie ŠIMONOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Vliv chemoterapie a následného intervenčního pohybového programu na aktivitu a balanci autonomního nervového systému – průběžné výsledky
Název česky
Vliv chemoterapie a následného intervenčního pohybového programu na aktivitu a balanci autonomního nervového systému – průběžné výsledky
Název anglicky
The effect of chemotherapy and subsequent physical activity intervention on activity and balance of the autonomic nervous system - interim results
Autoři
BAZALOVÁ, Pavlína, Kateřina KAPOUNKOVÁ, Igor KISS, Jana HALÁMKOVÁ, Marie ŠIMONOVÁ, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Lucie KŮSOVÁ, Zora SVOBODOVÁ a Alexandra MALÁ
Vydání
XLVII. Brněnské onkologické dny XXXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky Laboratorní diagnostika v onkologii 2023, 2023
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30306 Sport and fitness sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Fakulta sportovních studií
ISSN
Změněno: 29. 2. 2024 17:57, Mgr. Pavlína Bazalová
Anotace
V originále
Autonomní nervový systém (ANS) je považován za hlavní regulační homeostatický systém těla. Jednou z možností, jak monitorovat a hodnotit aktivitu ANS, je měření variability srdeční frekvence (VSF). Vyšší VSF a zejména vyšší aktivita parasympatiku je spojována s delší dobou přežití a lepší prognózou onkologických pacientů. Naopak nízká VSF je považována za faktor horší prognózy a zvýšeného kardiovaskulárního rizika. U chemoterapie s výraznou neurotoxicitou se předpokládá negativní efekt na ANS, potažmo VSF. Naopak přiměřená pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv na aktivitu i balanci ANS. Nábor pacientů byl zahájen v září 2021, do analýzy bylo zařazeno 26 pacientů ve věku 52,6 ± 12,2 let s BMI 25,7 ± 4,4, kteří byli indikováni k adjuvantní chemoterapii na bázi sloučenin platiny, taxanů nebo vinka-alkaloidů. V průběhu chemoterapie i následné intervence byli pacienti instruováni k měření VSF 3× týdně pomocí hrudního pásu a aplikace MySASY, měření probíhalo formou polohového testu. Pacienti byli randomizováni do experimentální (SAPA) a kontrolní (CO) skupiny. Po ukončení chemoterapie se SAPA po dobu 12 týdnů 3× týdně připojovala k online vedené pohybové intervenci. Každá lekce byla v délce 60 minut, intenzita hlavní části byla nastavena na 60–80 % VO2max. Parametry celkového spektrálního výkonu (TP), výkonu v pásmu nízké frekvence (PLO) a vysoké frekvence (PHI) byly porovnány před a po chemoterapii pomocí Wilcoxonova testu, před a po pohybové intervenci pomocí Wilcoxonova testu a Mann-Whitneyho U testu, dále byla u těchto dat provedena regresní analýza. V průběhu chemoterapie došlo ke snížení všech tří parametrů TP (1201,0 ± 1051,2, 1050,9 ± 864,7, p = 0,328), PLO (412,8 ± 367,8, 336,7 ± 286,8, p = 0,209), PHI (493,2 ± 589,1, 423,2 ± 535,7, p = 0,381), žádné snížení nebylo statisticky významné. V období po konci chemoterapie došlo u obou skupin k navýšení parametru TP a PHI, k většímu nárůstu došlo u SAPA, rozdíl mezi skupinami nebyl staticky významný TP (0,540) PHI (0,305). U parametru PLO došlo u SAPA ke zvýšení hodnot (742,7 ± 880,8, 845,8 ± 844,0), naopak u CO ke snížení hodnot (379,1 ± 258,3, 345,7 ± 279,2). Chemoterapie má negativní efekt na celkovou aktivitu ANS a dochází ke snížení výkonu obou jeho větví. Po ukončení chemoterapie dochází k nárůstu parametrů VSF, u pacientů v SAPA skupině dochází k výraznějšímu nárůstu vč. parametru PLO. Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-09-00558. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena.
Návaznosti
| NU21-09-00558, projekt VaV |
|