Dubnický kaštieľ ako majetok firmy Domový lesný priemysel, úč. spol.

BERNÁTOVÁ, Martina. Dubnický kaštieľ ako majetok firmy Domový lesný priemysel, úč. spol. In 830 rokov od prvej písomnej zmienky o Dubnici nad Váhom (1193 – 2023). 2023.

Základní údaje

• Originální název: Dubnický kaštieľ ako majetok firmy Domový lesný priemysel, úč. spol.
• Název česky: Dubnický kaštel jako majetek firmy Domový lesný priemysel, úč. spol.
• Název anglicky: Dubnica mansion as the property of the company Domový lesný priemysel, a participating company
• Autoři: BERNÁTOVÁ, Martina.
• Vydání: 830 rokov od prvej písomnej zmienky o Dubnici nad Váhom (1193 – 2023), 2023.

Další údaje

• Originální jazyk: slovenština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: kaštel, Dubnica nad Váhom, Julius Reisz, Ignác Schanzer, Škodovy závody, firma Domový lesný priemysel, úč. spol.
• Klíčová slova anglicky: kaštel; Dubnica nad Váhom; Julius Reisz; Ignác Schanzer; Škodovy závody; company Domový lesný priemysel; a participating company

Anotace

Príspevok sa zaoberá vlastníckymi vzťahmi a personálnym zastúpením spoločnosti Domový lesný priemysel, účastinárska spoločnosť (maď. Hazai Erdőipar részvénytársaság), ktorá od roku 1912 vlastnila Dubnický kaštieľ v Dubnici nad Váhom. Svoje sídlo mala v Budapešti, no po vzniku prvého Československého štátu ho preniesla do Trenčína. Predsedom spoločnosti bol budapeštiansky obchodník s drevom Ignác Schanzer. Hlavným cieľom spoločnosti bolo kupovať lesy a pozemky, a po ich využití (ako napríklad ťažba dreva) ich znova odpredať. Keď po roku 1929 pre veľké dlhy Ignác Schanzer z Dubnice odišiel, stal sa novým predsedom spoločnosti československý politik a bratislavský advokát Julius Reisz. Práca si všíma aj snahy Československej republiky využiť kaštieľ pre verejné účely (napríklad zriadenie Ústavu pre hluchonemých) a úsilia Škodových závodov (Akciová spoločnosť, predtým Škodove závody v Plzni) o vyvlastnenie kaštieľa za účelom zriadenia ubytovacích miestností pre zamestnancov podniku. Venuje sa tiež snahe Štátneho referátu na ochranu pamiatok na Slovensku o záchranu nielen samotnej budovy ako chránenej pamiatky, ale aj priľahlého parku, rodového archívu a starožitností z interiéru kaštieľa.

Anotace česky

Příspěvek se zabývá vlastnickými vztahy a personálním zastoupením společnosti Domovní lesní průmysl, účastinářská společnost (slov. Domový lesný priemysel, úč. spol., maď. Hazai Erdőipar részvénytársaság), která od roku 1912 vlastnila Dubnický kaštel v Dubnici nad Váhom. Své sídlo měla v Budapešti, po vzniku prvního Československého státu ho přenesla do Trenčína. Předsedou společnosti byl budapešťský obchodník se dřevem Ignác Schanzer. Hlavním cílem společnosti bylo kupovat lesy a pozemky, a po jejich využití (jako například těžba dřeva) je znovu odprodat. Když po roce 1929 pro velké dluhy Ignác Schanzer z Dubnice odešel, stal se novým předsedou společnosti československý politik a bratislavský advokát Julius Reisz. Práce si všímá i snahy Československé republiky využít kaštel pro veřejné účely (například zřízení Ústavu pro hluchoněmé) a úsilí Škodových závodů (Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni) o vyvlastnění kaštela za účelem zřízení ubytovacích místností pro zaměstnance podniku. Věnuje se také snaze Státního referátu na ochranu památek na Slovensku o záchranu nejen samotné budovy jako chráněné památky, ale také přilehlého parku, rodového archivu a starožitností z interiéru kaštela.