Mikrobiom u atopické dermatitidy

THOMOVÁ, Terézia. Mikrobiom u atopické dermatitidy. In Trýbův dermatologický den. 2023.

Základní údaje

• Originální název: Mikrobiom u atopické dermatitidy
• Název česky: Mikrobiom u atopické dermatitidy
• Název anglicky: The microbiome and atopic dermatitis
• Autoři: THOMOVÁ, Terézia.
• Vydání: Trýbův dermatologický den, 2023.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30216 Dermatology and venereal diseases
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: atopická dermatitida, mikrobiom, Staphylococcus aureus, terapie
• Klíčová slova anglicky: atopic dermatitis, microbiome, Staphylococcus aureus, therapy

Anotace

Mikrobiom lidské kůže se liší podle oblasti těla, věku a pohlaví. Interaguje s kožní bariérou a kožním imunitním systémem. U pacientů trpících atopickým ekzémem se rozvíjí dysbióza spočívající ve zvýšené zátěži Staphylococcus aureus a redukci komenzálních kožních bakterií. Zejména během akutní fáze je pozorována silně snížená bakteriální diverzita a také dominance jediného patogenu, Staphylococcus aureus. Ten u pacientů s atopickou dermatitidou zhoršuje zánětlivý proces a produkcí proteáz a toxinů dále oslabuje již tak vážně narušenou bariérovou funkci kůže. Poznatky o dysbióze však také přinášejí nové možnosti léčby této nemoci. Antistafylokokové intervence u atopické dermatitidy přispívají ke snížení superantigenů a proteáz S. aureus a současně zvyšují podíl komenzálních bakterií, které chrání zdravou kůži před invazí patogenů. Mezi nepřímé způsoby terapie ovlivňující mikrobiom patří použití emoliencií, protizánětlivých externa ale i podávání monoklonálních protilátek. Přímo lze mikrobiom modulovat pomocí antibakteriální léčby (antiseptika, topická nebo systémová antibiotika) a nově i na základě využití inovativní léčby specificky zaměřené na S. aureus (např. anti-S. aureus endolysin a autologní bakterioterapie).

Anotace česky

Mikrobiom lidské kůže se liší podle oblasti těla, věku a pohlaví. Interaguje s kožní bariérou a kožním imunitním systémem. U pacientů trpících atopickým ekzémem se rozvíjí dysbióza spočívající ve zvýšené zátěži Staphylococcus aureus a redukci komenzálních kožních bakterií. Zejména během akutní fáze je pozorována silně snížená bakteriální diverzita a také dominance jediného patogenu, Staphylococcus aureus. Ten u pacientů s atopickou dermatitidou zhoršuje zánětlivý proces a produkcí proteáz a toxinů dále oslabuje již tak vážně narušenou bariérovou funkci kůže. Poznatky o dysbióze však také přinášejí nové možnosti léčby této nemoci. Antistafylokokové intervence u atopické dermatitidy přispívají ke snížení superantigenů a proteáz S. aureus a současně zvyšují podíl komenzálních bakterií, které chrání zdravou kůži před invazí patogenů. Mezi nepřímé způsoby terapie ovlivňující mikrobiom patří použití emoliencií, protizánětlivých externa ale i podávání monoklonálních protilátek. Přímo lze mikrobiom modulovat pomocí antibakteriální léčby (antiseptika, topická nebo systémová antibiotika) a nově i na základě využití inovativní léčby specificky zaměřené na S. aureus (např. anti-S. aureus endolysin a autologní bakterioterapie).

Anotace anglicky

The human skin microbiome varies by body region, age and gender. It interacts with the skin barrier and the skin immune system. Patients suffering from atopic dermatitis develop dysbiosis, there is an increased load of Staphylococcus aureus and a reduction of commensal skin bacteria. Especially during the acute phase, a strongly reduced bacterial diversity is observed, as well as the dominance of a single pathogen, Staphylococcus aureus. In patients with atopic dermatitis, the latter worsens the inflammatory process. The production of proteases and toxins further weakens the already seriously impaired barrier function of the skin. However, knowledge about dysbiosis also brings new treatment options for this disease. Antistaphylococcal interventions in atopic dermatitis contribute to the reduction of S. aureus superantigens and proteases while increasing the amount of commensal bacteria that protect healthy skin from pathogen invasion. Indirect methods of therapy affecting the microbiome include the use of emollients, external anti-inflammatory ointments and the administration of monoclonal antibodies. The microbiome can be directly modulated by antibacterial treatment (antiseptics, topical or systemic antibiotics) and, more recently, by using innovative treatments specifically targeting S. aureus (e.g. anti-S. aureus endolysin and autologous bacteriotherapy).