Warum tschechische Geschichte?

KNOZ, Tomáš. Warum tschechische Geschichte? In Přednáška v rámci Buchpresentation Löwe und Adler, Vaduz, 4. 10. 2023. 2023.

Základní údaje

• Originální název: Warum tschechische Geschichte?
• Název česky: Proč české dějiny?
• Název anglicky: Why th Czech History?
• Autoři: KNOZ, Tomáš.
• Vydání: Přednáška v rámci Buchpresentation Löwe und Adler, Vaduz, 4. 10. 2023, 2023.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Lichtenštejnsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: České dějiny, historie, Lichtenštejnsko
• Klíčová slova anglicky: Czech history, History, Principality of Liechtenstein
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

In der deutschsprachigen Historiographie ist bereits seit einigen Jahrzehnten der Begriff „Historikerstreit“ fest verankert, und dies vornehmlich als „eine zeitgeschichtliche Debatte in der Bundesrepublik Deutschland um die Singularität des Holocaust und die Frage, welche Rolle dieser für ein identitätsstiftendes Geschichtsbild Deutschland spielen soll“. Auch die tschechische Geschichtsschreibung und die politische Publizistik haben ihre „Historikerstreit“, wenngleich dessen historischer Kontext, Inhalt und Titulierung von den deutschen Verhältnissen doch ein wenig abweichen. Die Debatte, bekannt als Streit um „den Sinn der tschechischen Geschichte“, zeichnet sich durch eine Polemik aus, die sich vornehmlich in den Jahren 1895-1938 abspielte und an der sich die führenden Persönlichkeiten der tschechischen Philosophie (Tomáš Garrigue Masaryk, Emanuel Rádl) sowie der tschechischen Historiographie (Josef Pekař, Kamil Krofta, Jan Slavík u. a.) beteiligten, zugleich aber auch Vertreter anderer Disziplinen (etwa der Politökonom Josef Kaizl). Der Streit verlief auf mehreren Ebenen, als ein zentraler Punkt kristallisierte sich die Auseinandersetzung zwischen Masaryks philosophisch „idealistisch-teleologischer“ und Pekařs „empirisch-positivistischer“ Interpretation der tschechischen Geschichte heraus.

Anotace česky

V německojazyčné historiografii je pojem "Historikerstreit" pevně zakotven již několik desetiletí, a to především jako "současná historická debata ve Spolkové republice Německo o výjimečnosti holocaustu a o tom, jakou roli by měl hrát pro identitotvorný obraz německých dějin". Také česká historiografie a politická publicistika má svůj "spor historiků", i když jeho historický kontext, obsah a označení se od německé situace poněkud liší. Debata, známá jako spor o "smysl českých dějin", je charakteristická polemikou, která probíhala především v letech 1895-1938 a jíž se účastnily přední osobnosti české filozofie (Tomáš Garrigue Masaryk, Emanuel Rádl) a české historiografie (Josef Pekař, Kamil Krofta, Jan Slavík a další), ale i představitelé dalších oborů (např. politický ekonom Josef Kaizl). Spor probíhal v několika rovinách, přičemž jako ústřední bod vykrystalizoval konflikt mezi Masarykovým filozoficky "idealisticko-teologickým" a Pekařovým "empiricko-pozitivistickým" výkladem českých dějin.

Anotace anglicky

In German-language historiography, the term "Historikerstreit" has been firmly anchored for several decades, primarily as "a contemporary historical debate in the Federal Republic of Germany about the singularity of the Holocaust and the question of what role it should play for an identity-forming image of German history". Czech historiography and political journalism also have their "historians' dispute", although its historical context, content and labelling differ somewhat from the German situation. The debate, known as the dispute over "the meaning of Czech history", is characterised by a polemic that took place primarily between 1895 and 1938 and in which the leading figures of Czech philosophy (Tomáš Garrigue Masaryk, Emanuel Rádl) and Czech historiography (Josef Pekař, Kamil Krofta, Jan Slavík and others) took part, as well as representatives of other disciplines (such as the political economist Josef Kaizl). The dispute took place on several levels, with the conflict between Masaryk's philosophically "idealistic-teleological" and Pekař's "empirical-positivist" interpretation of Czech history crystallising as a central point.