Kognitivní poruchy vyvolané medikací II – přehled rizikových skupin léčiv

TAŠKOVÁ, Ivana. Kognitivní poruchy vyvolané medikací II – přehled rizikových skupin léčiv. Remedia. Praha, 2023, roč. 33, č. 4. ISSN 0862-8947.

Základní údaje

• Originální název: Kognitivní poruchy vyvolané medikací II – přehled rizikových skupin léčiv
• Název česky: Kognitivní poruchy vyvolané medikací II – přehled rizikových skupin léčiv
• Název anglicky: Drug‑induced cognitive disorders II – overview of risk groups.
• Autoři: TAŠKOVÁ, Ivana.
• Vydání: Remedia, Praha, 2023, 0862-8947.

Další údaje

• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: polékové delirium – poléková kognitivní porucha – geriatrie – léky ve stáří
• Klíčová slova anglicky: drug‑induced delirium – drug‑induced cognitive disorder – geriatrics – drugs in elderly.
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V rámci projektu, který implementuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN) Ministerstva zdravotnictví České republiky, vzniká dokument, který se mimo jiné zabývá i vztahem farmakoterapie a kognitivních poruch, a to v mnoha ohledech. Vedle souhrnu léčby demence a jejích behaviorálních a psychologických symptomů mapuje také klinicky závažné lékové interakce těchto léčiv, popisuje změny farmakokinetiky a farmakodynamiky léčiv ve stáří, obsahuje doporučení pro změny dávek rizikových léčiv u pacientů s poškozenými eliminačními orgány, zabývá se léčivy, která mohou kognitivní poruchy způsobovat, apod. Obsah těchto kapitol sloužil jako podklad pro text tohoto článku, který má za cíl informovat jednak o problematice kognitivních poruch vyvolaných léky a jednak o projektu Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, který zahajuje implementaci NAPAN. První část článku se zabývala teoretickým úvodem do problematiky kognitivních poruch způsobených podáváním léčiv. V rámci textu byly popsány změny ve farmakokinetice a farmakodynamice léčiv ve stáří, které mohou přispívat k vyšší citlivosti pacientů k centrálním nežádoucím účinkům některých léčiv. V závěru článku byl publikován obecnější tabulkový přehled skupin rizikových léčiv s jejich zástupci a komentářem jejich dopadu na kognici. Druhá část článku nyní navazuje na téma vztahu mezi kognicí a léky a přináší již detailní přehled vlivu nejrizikovějších lékových skupin. Současně se snaží dle dostupných dat stratifikovat riziko u jednotlivých léčiv v rámci těchto skupin tak, aby mohl klinik v praxi vybrat pro pacienta léčivo s nejmenším negativním vlivem na kognici.

Anotace česky

V rámci projektu, který implementuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN) Ministerstva zdravotnictví České republiky, vzniká dokument, který se mimo jiné zabývá i vztahem farmakoterapie a kognitivních poruch, a to v mnoha ohledech. Vedle souhrnu léčby demence a jejích behaviorálních a psychologických symptomů mapuje také klinicky závažné lékové interakce těchto léčiv, popisuje změny farmakokinetiky a farmakodynamiky léčiv ve stáří, obsahuje doporučení pro změny dávek rizikových léčiv u pacientů s poškozenými eliminačními orgány, zabývá se léčivy, která mohou kognitivní poruchy způsobovat, apod. Obsah těchto kapitol sloužil jako podklad pro text tohoto článku, který má za cíl informovat jednak o problematice kognitivních poruch vyvolaných léky a jednak o projektu Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, který zahajuje implementaci NAPAN. První část článku se zabývala teoretickým úvodem do problematiky kognitivních poruch způsobených podáváním léčiv. V rámci textu byly popsány změny ve farmakokinetice a farmakodynamice léčiv ve stáří, které mohou přispívat k vyšší citlivosti pacientů k centrálním nežádoucím účinkům některých léčiv. V závěru článku byl publikován obecnější tabulkový přehled skupin rizikových léčiv s jejich zástupci a komentářem jejich dopadu na kognici. Druhá část článku nyní navazuje na téma vztahu mezi kognicí a léky a přináší již detailní přehled vlivu nejrizikovějších lékových skupin. Současně se snaží dle dostupných dat stratifikovat riziko u jednotlivých léčiv v rámci těchto skupin tak, aby mohl klinik v praxi vybrat pro pacienta léčivo s nejmenším negativním vlivem na kognici.

Anotace anglicky

As part of the project that implements the National Action Plan for Alzheimer's Disease (NAPAN) of the Ministry of Health of the Czech Republic, a document is created that, among other things, deals with the relationship between pharmacotherapy and cognitive disorders, in many ways. In addition to a summary of the treatment of dementia and its behavioural and psychological symptoms, it also maps clinically significant drug interactions of these drugs, describes changes in the pharmacokinetics and pharmacodynamics of drugs in elderly, contains recommendations for changes in doses of risky drugs in patients with impaired elimination organs, and deals with drugs that can cause cognitive disorders. The content of these chapters served as a basis for the text of this article, which aims to inform about problematics of drug‑induced cognitive impairment and about the project “Recommended procedures for the diagnosis and treatment of Alzheimer's disease and other cognitive disorders”, which is starting the implementation of NAPAN. The first part of the article dealt with a theoretical introduction to the issue of drug‑induced cognitive disorders. The text described changes in the pharmacokinetics and pharmacodynamics of drugs in elderly, which may contribute to a higher sensitivity of patients to the central side effects of some drugs. At the end of the article, a general overview of groups of risky drugs was published with their representatives and a comment on their impact on cognition. The second part of the article now follows the topic of cognition and medication and provides a detailed overview of the risk groups of drugs. At the same time, the stratification of the risk of individual drugs within these groups according to the available data is summarized, so that the clinicians are able to choose the drug for the patient with the least negative effect on cognition.